ÚS obdržel návrh VV na zrušení církevních restitucí

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 6. února 2013 16:58

Brno - Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení církevních restitucí, který z iniciativy Věcí veřejných podalo 19 senátorů. Soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal Stanislav Balík, o návrhu bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Senátoři se konkrétně domáhají toho, aby soud zrušil celý zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. ÚS zveřejnil návrh na svém webu.

"Skupina senátorů navrhuje, aby v případě, že Ústavní soud nevyhoví návrhu na zrušení zákona jako celku, rozhodl alternativně tak, že zruší alespoň některá specifikovaná ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi," uvedl mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Délku rozhodování ÚS nelze předjímat, záleží na tom, jak rychle připraví soudce zpravodaj návrh nálezu a zda pro něj získá podporu pléna. Průměrná délka rozhodování ÚS nyní činí osm měsíců. V minulosti soud opakovaně vyzval zákonodárce, aby k nějaké formě vyrovnání s církvemi přistoupili, a kritizoval mnohaleté odklady církevních restitucí.

Věci veřejné původně napadly církevní restituce poslaneckou stížností. Neměly však dost podpisů, proto se jejich podnětem ÚS nezabýval. V Senátu pak návrh VV podpořili nestraníci, zástupci hnutí Severočeši.cz i někteří senátoři za ČSSD a KSČM. Sociální demokraté a komunisté připravují také samostatné stížnosti proti církevním restitucím.

Věci veřejné tvrdí, že současná úprava restitucí povede k navracení majetku podle neprůhledných kritérií, že finanční náhrada za nevydaný majetek je diskriminační vůči ostatním restituentům, že zákon porušuje Listinu základních práv a svobod a prolamuje restituční hranici února 1948 a takzvané Benešovy dekrety. Napadají také způsob projednávání zákona v Parlamentu.

Kromě zrušení zákona navrhují VV také například odložení jeho účinnosti tak, aby stát nemohl do konečného rozhodnutí majetek podle normy vydávat. Norma je účinná od letošního roku. Znovu usilují také o to, aby soud vyškrtl ze zákona o Ústavním soudu podmínku, že návrhy na zrušení zákonů musí podepsat aspoň 41 poslanců nebo 17 senátorů.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře