Smlouvy s církvemi jsou podepsány. Nečas je označil za akt spravedlnosti

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 22. února 2013 14:11

Praha - Premiér Petr Nečas (ODS) dnes jménem vlády podepsal smlouvy se 16 církvemi a náboženskými obcemi o finančním vyrovnání. Učinil tak navzdory silným protestům opozice a přesto, že Ústavní soud zatím nerozhodl o trojici stížností na církevní restituce. Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za zabavený majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci, stát jim naopak postupně přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. Finanční odškodnění jako jediná ze 17 církví které na něj mají nárok, nepřijala Bratská jednota baptistů.

"Jedná se především o akt spravedlnosti, protože jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé," uvedl Nečas na tiskové konferenci po podpisu smluv.

Samotný podpis dokumentů se odehrál bez přítomnosti médií, tisk si údajně nepřáli zástupci některých církví. Novináři s nimi neměli možnost hovořit ani při příjezdu do budovy úřadu vlády. Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, který chtěl dnes osobně vyzvat náboženské činitele, aby smlouvy nepodepisovali, sídlo vlády charakterizoval jako "zabarikádované".

Podobu vyrovnání s církvemi tvrdě kritizovali opoziční sociální demokraté, komunisté i Věci veřejné. Všechny tři strany podaly stížnost na zrušení restitucí k Ústavnímu soudu. Vláda důvod k otálení neviděla. Nečas dnes řekl, že termín podpisu byl dlouhodobě plánován. Nečeká prý, že by Ústavní soud restituce zrušil, z instituce by se podle něj neměla dělat třetí komora Parlamentu.

Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Zákon o církevních restitucích počítá vedle finanční náhrady i s vydáváním majetku v hodnotě zhruba 75 miliard. Církve a náboženské společnosti jej mohou dostat, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.

Bratrské jednotě baptistů mělo připadnout téměř 228 milionů korun. Za komunistického režimu prý baptisté, kteří mají v Česku zhruba 2500 aktivních členů, utrpěli zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chtějí vrátit k samofinancování sborů. Peníze, které se této církvi nevyplatí, zůstanou státu.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře