Tichý svědek volby papežů Sixtinská kaple zjevuje mistrovské dílo Michelangela a dalších

Kultura / vlu / ČTK / 3. března 2013 10:28

Vatikán/Praha - Sixtinská kaple ve Vatikánu, kterou zná celý svět díky na klíč zamčeným volbám papeže, se pyšní mnoha skvostnými díly Michelangela Buonarottiho a dalších předních renesančních umělců. Nyní bude hostit volbu již 266. papeže v historii římskokatolické církve.

Postavena v letech 1477 až 1480 pro Sixta IV., kaple nese i jeho jméno a stojí po pravé straně Svatopetrské baziliky. Architektem byl pravděpodobně Baccio Pontelli. Jednoduchá podélná síň, osvětlená dvanácti okny v bočních stěnách a uzavřená nízkou valenou klenbou s lunetami, má délku 40,9 m, šířku 13,4 m a výšku 20,7 m. Rozměry jeruzalémského chrámu kopíruje jako demonstraci papežova názoru, že neexistuje rozpor mezi křesťanským a židovským náboženstvím a že první je pokračováním druhého.

Slavnostně otevřena byla 18. srpna 1483. A posléze vyzval papež Julius II. renesančního mistra Michelangela k vyzdobení klenby stropu stavby. Ten tak učinil mezi lety 1508 až 1512. Práce na fresce o rozměrech 1000 metrů čtverečních byla psychicky i fyzicky velmi náročná. Michelangelo tvořil vleže na lešení, barvy mu kapaly do očí. Jeho Stvoření světa vychází z knihy Genesis a zachycuje biblické události od počátku vesmíru až po potopu a archu Noemovu. Strop je rozdělen do devíti polí a plochu Michelangelo zaplnil 343 postavami.

Kaple se pyšní i dalšími freskami, které jsou dílem italských renesančních malířů Pietra di Cristofora Vannucciho zvaného Perugino, Sandra Botticelliho a jejich žáků. Fresky jsou na bočních stěnách kaple a vyprávějí o životě Mojžíše a Krista.

Michelangelo se do kaple vrátil po čtvrtstoletí, aby v letech 1536 až 1541 namaloval na oltářní stěně fresku Poslední soud. Na ploše 226 metrů čtverečních se vznášejí světci, andělé i shluky nahých těl. Při posledním restaurování celého díla byla objevena úžasná barevnost celé fresky. 

Kapli proslavila volba papežů

"Kdo neviděl Sixtinskou kapli, nemá výraznější představu o tom, čeho je člověk schopen dosáhnout," prohlásil svého času německý básník Johann Wolfgang Goethe. A také se říká, že kdo se jednou ocitne v Sixtinské kapli, touží se tam vrátit. Nejvíce kapli proslavilo konání papežských konkláve, na kterém kolegium kardinálů volí nového papeže. U příležitosti této události bývá na střeše kaple umístěn komín, ze kterého stoupá signální kouř. V případě zvolení, když kandidát získá víc jak dvě třetiny hlasů, je bílý, v případě nezvolení černý.

Konkláve také poskytuje kardinálům prostor, kde mohou poslouchat mši, jíst a spát. Konkláve se ve Vatikánu konají od roku 1455. Tentokrát má právo volit papeže kolegium 117 kardinálů. Před vstupem do kaple jsou instalována kamna, v němž se pálí lístky se jmény kandidátů.

V zadní části kaple jsou malá dvířka, pro veřejnost vždy zavřená, za nimiž se skrývá malá místnost o rozměru třikrát tři metry. Je to takzvaná komnata slzí, do níž ihned po zvolení vstoupí nový papež v doprovodu kardinála komořího a ceremoniáře, aby zde podle tradice ronil slzy nad svou zodpovědností a nad rozsahem úkolů, které jej čekají.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře