Národní galerie zatím o vydání děl církvím nerozhodla, půlroční lhůta se tak po dohodě prodlouží

Domácí zpravodajství / MiH / ČTK / 7. listopadu 2013 8:03

Praha - Národní galerie (NG) v Praze zatím nerozhodla, zda vydá umělecká díla, o něž požádaly církve na základě zákona o majetkovém vyrovnání. Půlroční lhůta na rozhodnutí uplyne 9. listopadu pro žádosti o Vyšebrodský oltář, obrazy Petra Paula Rubense a část takzvaného Puchnerova oltáře. "Lhůta šesti měsíců bohužel nebyla v tomto případě dostatečná pro posouzení nároku," řekl dnes ČTK Vít Vlnas pověřený vedením NG. S církevními představiteli se Národní galerie dohodla na prodloužení lhůty. 

"Fakticky to znamená, že dnes jsme písemnou dohodu neuzavřeli. Druhá strana však zatím nepoužije náhradní mechanismus, tedy možnost obrátit se na soud. Vzhledem k mimořádnému významu uměleckých děl se obě strany dohodly na přiměřeném prodloužení lhůty pro rozhodnutí, a to v řádu týdnů až měsíců," řekl Vlnas. Doplnil, že prodloužením lhůty se nemění již deklarovaná ochota církevních subjektů ponechat vybraná díla ve stálých expozicích Národní galerie v případě, že budou vydána. V případě žádostí o navrácení uměleckých děl, jež jsou dnes majetkem státu, jde podle něj o problematiku složitou z hlediska právního, uměleckého, historického a náboženského a souvisí s tím obstarávání a vyhodnocování obrovského množství archivního a dalšího dokumentačního materiálu. 

O devět gotických deskových obrazů tvořících Vyšebrodský oltář požádalo Cisterciácké opatství Vyšší Brod, o dva obrazy Petra Paula Rubense - Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin zažádali augustiniáni a Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou požaduje čtyři části takzvaného Puchnerova oltáře. Tyto tři žádosti NG dostala v květnu a 9. listopadu uplyne lhůta, v níž se mělo dle zákona rozhodnout. Galerie dostala celkem osm žádostí o vydání uměleckých děl, některá z nich ale tvoří cykly. Podle zákona mohou být vydány movité věci, které funkčně souvisely s nemovitostmi, jež oprávněné osoby vlastní, nebo které se podle zákona také vydávají. Pokud NG nezjistí funkční souvislost, bude muset rozhodovat soud, uvedl již dříve Vlnas. 

V srpnu dostala NG ještě žádost Českomoravské provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdných bratří o čtyři obrazy ze 17. století. Podle Vlnase jde o neautorská díla, která z hlediska NG nemají prvořadý galerijní význam a nejsou ani součástí žádné její expozice. V říjnu Benediktinské opatství Emauzy zažádalo o deset obrazů, ty jsou ale již nyní jako zápůjčka v emauzském opatství, a jde tedy pouze o formalitu, uvedl Vlnas. 

O Vyšebrodský cyklus se cisterciáci již dříve neúspěšně soudili. Vlnas připomněl, že o něj nemohli žádat v rámci restitucí v 90. letech, kdy se umělecká díla vydávala na základě výčtového zákona a podmínkou bylo, že na jaře roku 1950 díla byla fyzicky na místě - v tomto případě v klášteře. Oltář byl ale z Vyššího Brodu odvezen již v roce 1938 a i tehdy byl v klášteře umístěn již druhotně. Jsou dokonce teorie, že původně vůbec nevznikl pro Vyšší Brod, ale pro katedrálu sv. Víta. "Doložení funkčního spojení s budovou není tak jednoduché jako v případě Rubensových obrazů," připouští Vlnas. I proto bude pracovní skupina prověřovat ještě další dokumenty, které je třeba doložit. 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře