Velká výstava připomíná 600. výročí začátku kostnického koncilu

Kultura / vlu / ČTK / 26. dubna 2014 9:08

Berlín - V jihoněmecké Kostnici se v neděli otevírá velká výstava věnovaná koncilu, který v tomto městě na břehu Bodamského jezera před 600 lety začal. Přímo v budově konání kostnického koncilu bude na 1000 metrech čtverečních vystaveno přes 350 exponátů připomínajících největší středověké setkání zástupců katolické církve, na němž se podařilo vyřešit papežské schizma, zároveň tam ale byl také upálen český církevní reformátor Jan Hus.

"Kostnický koncil byl světovou událostí, které se do té doby žádná středověká událost nevyrovnala," uvedl ředitel výstavy Harald Siebenmorgen. "Výstava ukazuje příchod delegací z celého světa do koncilního města, vypráví o přetahování mezi mocnými v letech konání koncilu a představuje návštěvníkům dopady tohoto setkání, které přetrvaly až do současnosti," dodal.

Na výstavě jsou k vidění oltářní obrazy, sochy, liturgické předměty či vzácné relikviáře. Kromě předmětů přímo spojených s vírou si návštěvníci mohou prohlédnout i historické rukopisy, gobelíny či zlatnické výrobky pocházející z doby konání koncilu.

Část vystavených předmětů pochází ze sbírek Bádenského zemského muzea, exponáty ale zapůjčilo dalších 140 institucí z celého světa. Například muzeum v Madridu poskytlo pro výstavu biskupskou hůl vzdoropapeže Benedikta XIII., z vatikánských sbírek budou v Německu poprvé vystaveny obrazy malířských mistrů rané renesance. Na výstavě se také poprvé sejde všech sedm exemplářů kroniky koncilu od Ulricha Richentala, jednu z nich zapůjčila Národní knihovna v Praze.

Výstava potrvá do 21. září a je hlavní součástí cyklu, který připomíná výročí zahájení kostnického koncilu. Už na přelomu ledna a února uspořádalo Bádenské zemské muzeum v Berlíně menší výstavu věnovanou Janu Husovi, který byl kvůli své snaze o reformaci církve na koncilu označen za kacíře, odsouzen k smrti a v roce 1415 upálen.

Kostnický koncil trval od roku 1414 do roku 1418. Jeho hlavním cílem bylo vyřešit schizma v katolické církvi, neboť v době zahájení koncilu existovalo trojpapežství - v Římě se za hlavu katolické církve považoval Řehoř XII., proti němu stáli vzdoropapeži Benedikt XIII. a Jan XXIII. Koncil po několikaletých vyjednáváních dosáhl sesazení všech tří papežů a jmenování nové hlavy katolické církve, Martina V.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře