Zástupce Vatikánu u OSN: Hledáme dialog, ne konfrontaci

Ze světa / juml / radiovaticana.cz / 6. května 2014 20:36

Ženeva - V ženevském sídle Spojených národů probíhá v těchto dnech (28.4.-23.5.) 52. zasedání výboru OSN o Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CAT). Svatý stolec k této úmluvě přistoupil roku 2002 „jako zástupce Městského státu Vatikán“ a o deset let později (v prosinci 2012) popsal ve své vstupní zprávě, jak danou Úmluvu naplňuje. Tuto základní zprávu Svatého stolce nyní společně se zprávami sedmi dalších států (Urugay, Thajsko, Sierra Leone, Guinea, Černá Hora, Kypr, Litva) posuzuje desetičlenný odborný výbor. Vatikánskou delegaci vede arcibiskup Silvano Maria Tomasi, který včera dopoledne zprávu Svatého stolce prezentoval.

„Dopolední setkání bylo velmi otevřené a poměrně klidné. Nyní si připravujeme odpovědi na zítřejší odpoledne. Chceme z právního hlediska vysvětlit zodpovědnost Svatého stolce jak při aplikaci Úmluvy proti mučení, tak co se týče zločinů proti nezletilým, kterých se dopustili církevní zaměstnanci.“

„Prvotním zájmem Svatého stolce je hájit nedotknutelná práva lidské bytosti“, zdůraznil vatikánský diplomat před výborem OSN. „Úmluva proti mučení, ke které Městský stát Vatikán roku 2002 přistoupil, je proto důležitým nástroj při potírání skutků, které vážně zraňují lidskou důstojnost.“ Vzhledem k tomu, že Úmluvu podepsal Městský stát Vatikán, je zavádějící vtahovat do hry údajnou zodpovědnost Svatého stolce za možné zločiny každého jednotlivého katolíka, zdůraznil mons. Tomasi.

„Zodpovědnost Svatého stolce se uplatňuje dvojím způsobem – prvním je soudně-právní pravomoc na území Městského státu Vatikán, která odpovídá pravomoci jakékoliv jiné vlády. Druhý má duchovní povahu a vyjadřuje se svrchovaností, která se zakládá na specifickém poslání katolické církve a dobrovolném souhlasu věřících s principy katolické víry. Státy si uchovávají vlastní a výlučnou soudní pravomoc nad občany katolické víry, kupříkladu tehdy, když se tito občané dopustí zločinu. Pro mnohé lidi je těžké pochopit, že výkon duchovní moci se svými prostředky a principy liší od výkonu politické a soudní moci. Vzhledem k tomu, že papež je nejvyšší církevní autoritou, lidé si myslí, že může rozhodovat o chování jednotlivých členů katolické církve, a tudíž také o trestech, které by si případně zasloužili. Moc klíčů ale není mocí světa. Členové katolické církve, rozptýlení po světě – ať již kněží, biskupové nebo věřící laici – nejsou občany Městského státu Vatikán, nýbrž občané zemí, ve kterých žijí, a jako tací mají stejná práva a povinnosti.“

Svatý stolec ústy svého vyslance vyslovil přání, aby se Úmluva neodchylovala od oblasti, které se má týkat. Zavádění dalších témat totiž Úmluvu odvrací od původního cíle a vystavuje riziku životní situace těch lidí, kteří skutečně trpí mučením. Práce posuzujícího výboru OSN je pak nejenom neúčinná, ale doslova kontraproduktivní, upozornil arcibiskup Tomasi.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře