Jezuitský řád oslavil za účasti papeže 200. výročí svého obnovení

Ze světa / vlu / ČTK / 28. září 2014 19:55

Řím - Papež František se zúčastnil víkendových oslav 200. výročí obnovení činnosti jezuitského řádu, z něhož sám pochází. Připomněl problémy, se kterými se řád v minulosti potýkal a vyzval jeho členy, aby se nebáli případných dalších těžkostí. Řád přirovnal k bárce zmítané vlnami. "Pádlujte! Pádlujte, buďte silní, i když je protivítr. Pádlujme společně ve službách církve," řekl papež v sobotu večer ke shromáždění jezuitů při slavnostním obřadu v centru Říma. Vyzdvihl přitom poslání řádu šířit katolickou víru ve světě.

Jezuité (Tovaryšstvo Ježíšovo) jsou největším mužským řeholním řádem katolické církve bez paralelní ženské větve. Existenci řádu stvrdil 27. září 1540 papež Pavel III. Společenství založil již o šest let dříve v Paříži španělský šlechtic Ignác z Loyoly, který byl později svatořečen.

Od počátku své existence se jezuité zaměřovali hlavně na oblast školství, vědy a umění, aktivní byli i jako misionáři na nově objevených kontinentech. Řád si záhy získal nemalý vliv i mnoho mocných nepřátel. Zrušen byl bulou papeže Klementa XIV. v roce 1773 na naléhání absolutistických západoevropských panovníků a osvícenců. V roce 1804 byl papežem Piem VII. řád obnoven pro Neapolské království a 7. srpna 1814 pro celý svět (bulou Sollicitudo omnium ecclesiarum). 

Do Čech přišli jezuité poprvé už v roce 1555, kdy se prvních 12 členů řádu usadilo na místě zpustlého dominikánského kláštera v Praze na Starém Městě u kostela sv. Klimenta. Z bývalé koleje, kterou zde jezuité postavili, vznikla později budova Národní knihovny. Přesto, že členové řádu výrazně přispěli k šíření barokní kultury a vzdělanosti, zůstali v národní paměti nespravedlivě zapsáni hlavně jako tmáři, podporující habsburskou moc. Do Čech se jezuité vrátili v roce 1853.

Mnoho českých jezuitů působilo v rozlehlých oblastech Ameriky, na Filipínách či Marianách. Většina jich neměla kněžské svěcení a věnovala se praktické činnosti: působili jako architekti, řemeslníci, správci, lékaři i lékárníci, stali se též učiteli astronomie či matematiky a výrazně se prosadili i jako kartografové. Členem řádu byli například spisovatel, geograf a historik Bohuslav Balbín nebo kardinál Tomáš Špidlík.

Podle serveru www.jesuit.cz má dnes Tovaryšstvo Ježíšovo po celém světě necelých 20.000 členů. V České republice působí několik desítek jezuitů, kteří žijí v sedmi komunitách: v Praze, Brně, Olomouci, Českém Těšíně, Kolíně, na Velehradě a Svatém Hostýně. Zabývají se především pastorační prací mezi studenty a ve farnostech, vyučují, dávají duchovní cvičení a působí i v médiích.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře