Církve považují požadavek ČSSD zveřejňovat hospodaření za nesplnitelný

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 2. října 2014 19:29

Praha - Církve považují návrh senátorů ČSSD, podle něhož mají zveřejňovat zprávy o svém hospodaření, za nesplnitelný. Důvodem jsou mimo jiné nejasné požadavky, co všechno by měly zveřejňovat. Vyplývá to ze stanoviska církevní expertní komise, které dnes obdržela ČTK.

"Návrh je v praxi téměř neaplikovatelný a neuskutečnitelný," uvedl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Podle něj není jasné, jaké údaje by měla zpráva o hospodaření obsahovat. Například z požadavku zveřejňovat "přehled veškeré činnosti" v rámci poskytování veřejně prospěšných služeb není jasné, zda by tím měla být informace o provozování hospice, nebo i o jednotlivých úkonech jeho pracovníků.

V souladu s kritiky návrhu z řad senátorů i vyjádřením senátních právníků upozornil Holub na to, že z návrhu není jasné, zda se informace o hospodaření mají týkat pouze církví, nebo i jejich organizací. Ve druhém případě by to u římskokatolické církve znamenalo konsolidovanou zprávu za více než 2000 biskupství, klášterů provincií, opatství či charit, jejichž prostřednictvím vykonává svou činnost, tedy zprávu o tisících stran.

Návrh novely o církvích tak podle stanoviska vznikl bez konzultace s církvemi, které na své připomínky prý zatím nedostaly odpověď. Stanovisko se pozastavuje také nad tím, že povinnost mají mít jen církve, které dostaly od státu náhradu za nevydaný majetek v rámci restitucí. "Finanční náhrada není veřejnou podporou, ale pouze jednou z forem odškodnění za majetkové křivdy z období komunistického totalitního režimu," uvádí se ve stanovisku.

Novela podle něj nerespektuje ani dohodu, k níž letos na jaře dospěli zástupci církví, ČSSD a hnutí ANO v rámci jednání jejich expertní skupiny. Církve se podle ní zavázaly ke zveřejňování výročních zpráv, které již vyhotovují podle stávajícího zákona o církvích, a navíc ke zveřejňování zpráv jejich organizacemi "od určitého ročního obratu", podotkl Holub.

Senát navzdory připomínkám novelu ve středu v prvním kole projednávání neodmítl a postoupil ji k dalšímu posouzení ve svém ústavně-právním výboru.

Církvím se má podle zákona vrátit nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni potvrdil Ústavní soud.

K tématu viz též naši včerejší zprávu.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře