Akademická farnost v Praze si připomene 25. výročí od obnovení

Domácí zpravodajství / MiH / Apha.cz / 28. ledna 2015 19:29

Praha - Obnovení akademické pastorace u Nejsvětějšího Salvátora v Praze před 25 lety si Akademická farnost připomene slavnostní bohoslužbou v neděli 1. února v kostele Nejsvětějšího Salvátora. Bude ji celebrovat její farář Mons. Tomáš Halík a zúčastní se jí řada hostů.

Duchovní správa pro studenty byla dekretem Františka kardinála Tomáška ustanovena při kostele Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu 1. února 1990. Jejím vedením byl pověřen P. Tomáš Halík. Ustanovena byla na místě, kde ve 14. století vznikla na základech dominikánského Studia generale pražská teologická fakulta, první z fakult Univerzity Karlovy. Na místě, kde určitý čas pobýval a kázal německý mystik Mistr Eckhart a kde vznikla později slavná jezuitská Klementinská kolej.

Jejími učebnami a kostelem Nejsvětějšího Salvátora prošlo mnoho známých učenců, kazatelů, vědců a misionářů – za všechny např. Bohuslav Balbín, sv. Edmund Kampián, Rodriguez Arriaga, Joseph Stepling, Antonín Koniáš, Karel Slavíček či Bernard Bolzano. Tradice univerzitního působení přešla po letech komunistické perzekuce i na studentskou duchovní správu, od roku 2004 pak na první personální farnost v ČR – Akademickou farnost.

Akademická farnost při kostele Nejsvětějšího Salvátora je po celou dobu trvání nejen duchovním domovem pro studenty a učitele pražských vysokých škol, ale především otevřeným místem setkávání a dialogu. Branami farnosti projde každoročně několik desítek konvertitů; za čtvrtstoletí trvání bylo v kostele Nejsvětějšího Salvátora pokřtěno či biřmováno přes dva tisíce převážně mladých lidí.

Velký význam je přičítán dialogu světa vědy a víry, víry a kultury, víry a občanské společnosti. Důležité místo získává zásluhou Mons. prof. Tomáše Halíka mezináboženský dialog a ekumenismus. Akademická farnost se po celou dobu snaží kultivovat jak prostor občanské společnosti, tak i prostor katolické církve, zejména mezi vzdělanou veřejností. Učí se vhodně spojovat to nejlepší z tradice s nově formulovanými výzvami a impulsy ze strany moderní společnosti. Angažuje se tak ve světě dialogu liturgického prostoru a moderního výtvarného umění i hudby, neopomíjí ani sociálně etické výzvy.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře