Pražští radní odmítli obnovení Mariánského sloupu

Domácí zpravodajství / kir / Pražský deník / redakce / 21. května 2015 9:04

Praha - „Obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí neprošlo Radou hlavního města Prahy ani v přípravné fázi archeologického průzkumu. Pro byli jen dva radní," oznámil v úterý náměstek primátorky pro územní plánování Matěj Stropnický (Trojkoalice, SZ).

Podle Pražského deníku ve prospěch Mariánského sloupu hlasovali pouze radní pro kulturu Jan Wolf (Trojkoalice, KDU-ČSL) a Jana Plamínková (Trojkoalice, Starostové a nezávislí). Podle mínění Stropnického dopadlo hlasování dobře. „Jde o připomínku Vestfálského míru, tedy konečné porážky pobělohorského programu českého exilu v čele s Janem Ámosem Komenským," shrnul Stropnický.

Jeho vysvětlení záhy vzbudilo rozporuplné reakce. Například pražská politička Miroslava Mencová (KDU-ČSL) zmínila, že „se zde ohýbá historie. Mariánský sloup byl postaven jako poděkování obráncům, kteří bránili Prahu před nájezdy Švédů," připomněla Mencová.

Původní plán - obnova ještě v letošním roce

Původně měl být Mariánský sloup na Staroměstském náměstí obnoven ještě letos v září, na 93. výročí svého zbourání. Už v březnu měl předcházet archeologický průzkum, hrazený na základě příslibu někdejšího vedení Prahy v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). Vlastní kamenické dílo pak mělo být hrazeno z dobrovolnických sbírek. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše bylo chybou do problematiky zatahovat politiku. „Hlavním argumentem mělo být, že je to velmi cenná umělecká památka, která byla dost brutálně a celkem zbytečně zničena," míní Zdeněk Lukeš.

Základní kámen sloupu byl položen v roce 1650 jako poděkování za úspěšnou obranu proti Švédům v roce 1648. Autorem sochařské výzdoby sloupu je Jan Jiří Bendl, jméno architekta se nedochovalo. Sloup na Staroměstském náměstí byl také součástí slunečních hodin. Když na něj svítilo slunce, svým stínem ukazoval na pražský poledník, který náměstí protíná. Sloup byl svržen 3. listopadu 1918 po založení samostatného Československa. Rozvášněný dav v něm spatřoval symbol habsburského režimu. 

Petici za obnovu sloupu podepsalo asi šestnáct tisíc lidí, kteří tak podpořili opětovné umístění památky na Staroměstské náměstí. Proti obnově sloupu naopak již v roce  2012 vydala prohlášení synodní rada Českobratrské církve evangelické, která považuje záměr za ekumenicky zraňující. Podle evangelíků navíc pro současnou českou společnost nebude případná existence sloupu na Staroměstském náměstí znamenat téměř nic. Pro křesťanské církve, dnes již ve společnosti menšinové, bude naopak tento krok s velkou pravděpodobností znamenat oslabení díla společného zvěstování evangelia a věrohodného nesení víry v Ježíše Krista, které jsou společnou věcí římskokatolické církve i církví ostatních. "Zamýšlený krok nás vzájemně vzdálí, uvrhne zpět do minulosti a napomůže tomu, abychom na sebe znovu hleděli s větší nedůvěrou", stojí ve stanovisku synodní rady.

Na prohlášení synodní rady následně reagoval i tehdejší primátor Bohuslav Svoboda, který mimojiné uvedl, že přijímá argumenty synodní rady ČCE, vnímá je však pouze jako jeden z „myšlenkových táborů“, které se do diskuze týkající se mariánského sloupu zapojují. „Připravovaný návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí je výsledkem zodpovědné práce širokého týmu odborníků - pracovní skupiny k zajištění revitalizace Staroměstského náměstí a jeho okolí, kterému naslouchám,“ napsal Svoboda ve svém dopise.

Související diskuzní pořad ČT Historie.cs

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře