Seznamka
Během druhé světové války maďarské židovstvo ve velkém počtu trpělo nacistickým pronásledováním, proto maďarská vláda přikládá velký význam tomu, že při 70. výročí ukončení druhé světové války zastává předsednickou funkci IHRA právě naše vlast, říká za pořadatele výstavy Miklós Márvány z velvyslanectví.
Synagoga v obci Čkyně, okres Prachatice
Autor: Wikimedia Commons / Jitka Erbenová
V Budapešti je podle pořadatelů největší živá židovská komunita v Evropě a také zachovalá židovská čtvrť. Výstava přináší přehled o osmi základních stavebních typech synagog, jejich půdorysech, architektuře, použitých materiálech i o množství sedadel.
Na fotografiích exteriérů a interiérů synagog z Maďarska, Čech, Slovenska či Rumunska dokumentuje synagogy typu měšťanského domu, protestantského kostela, tovární stavby, rolnického domku, byzantského chrámu, palácového typu, katolického kostela nebo ve střední Evropě nejběžnější typ synagog podle Šalamounova chrámu. Výstava se věnuje také stavitelům synagog, jejich poválečné devastaci a využití pro jiné než náboženské účely.
Výstava se před časem konala již v Plzni, kde se vedle Budapešti nachází jedna ze dvou největších synagog v Evropě.
V českých zemích nejvíce synagog vzniklo v 19. století, kdy zdejší židovské obyvatelstvo provázela emancipace v mnoha oblastech života. V letech 1800 až 1918 vyrostlo 360 staveb. Většina z nich ale nepřečkala druhou světovou válku, příslušné instituce dnes mluví maximálně o stovce dochovaných synagog.
Bohoslužbám nyní slouží pouze Staronová, Vysoká, Španělská a Jubilejní synagoga v Praze, synagogy v Děčíně, Plzni a nově postavená synagoga v Liberci.
