Dnes je Květná neděle, začíná svatý týden před Velikonocemi

Výběr Christnetu / kir / čtk/redakce / 20. března 2016 10:42

Praha, Jeruzalém - Květnou nedělí, poslední nedělí před Velikonocemi, začíná podle křesťanské církevní tradice pašijový týden. Pro křesťany je toto období nejvýznamnějším liturgickým týdnem v roce. Květná neděle je jeho slavnostním úvodem, otevřením brány do Svatého týdne a velikonočních svátků. Od následujícího Zeleného čtvrtka do Velikonoční neděle souvisí liturgie s biblickým zachycením příběhu zatčení, odsouzení, ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista.

Květné neděli se na různých místech Česka říká také květnice nebo beránková či palmová neděle. Palmové ratolesti mají připomínat vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Na Západě v Gálii a v Hispánii už v 6. století existoval název Květná neděle. Průvod s ratolestmi však nebyl ještě znám. Svěcení a užívání ratolestí je v západní církvi doloženo až v 8. století. Brzy nato se v severněji položených zemích začaly používat místo palmových ratolestí jakékoliv vyrašené větvičky. Největší oblibu si získaly rozkvetlé ratolesti vrby jívy.

Začátek bohoslužeb o Květné neděli je nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Průvod s ratolestmi je podle Římského ritu a daných okolností možno uskutečnit z místa mimo kostel. Za zpěvu se věřící ubírají do kostela. Při bohoslužbě slova v kostele se předčítá, nebo zpívá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije.

Také papež František dnes zahájil předvelikonoční svatý týden pod širým nebem na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. V kázání, které na místě sledovaly desítky tisíc věřících, apeloval na to, aby lidé převzali odpovědnost za osudy uprchlíků a varoval před lhostejností. Stejně tak pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka požehnal palmové ratolesti v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, odtud vyšel průvod s chlapcem na oslíku v čele do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Zde se konala bohoslužba. Květnou neděli si připomínají i další církve, ale jejich liturgie je často jednodušší bez vstupního průvodu a svěcení či žehnání ratolestí.

V katedrále obnovují tradici pašijových her

Ve svatovítské katedrále se od roku 2014 konají také pašijové hry. Poprvé šlo o Hořické pašije, letos to bude lidová pašijová hra aneb "zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista" na podkladě lidových her z Vlastiboře, Vamberka a Železného Brodu v podání zbraslavských  farníků, ochotníků, ale také profesionálních herců Aloise Švehlíka, Radúze Máchy, Simony Postlerové a Jany Pidrmanové v režii Oldřicha Vlčka.

Hry s náboženskou tématikou a zejména pašijové hry jsou velmi starým evropským jevem. Jejich kolébkou bylo Španělsko a Francie, odkud se hry rozšířily do dalších zemí Evropy. Původně byly hrány v kostelích, postupem času byly obohacovány o lidové prvky a přenášeny mimo chrámy. Pašije jsou v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Označují se tak buď přímo evangelní vyprávění nebo příběhy, dramatické hry, liturgická čtení či hudební skladby, které se jimi inspirují a toto téma zpracovávají.

Lidové pověry

Květná neděle je spojována také s různými lidovými pověrami. V tento den by se například nemělo nic péct, protože by se prý zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce. Na Květnou neděli by se také měly oblékat nové šaty, aby v nich člověk kvetl. Dříve se například domy vymetaly zelenými ratolestmi, aby se z nich odklidila všechna nemravnost a zhýralost.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře