Katoličtí věřící si připomněli slavnost Těla a krve Páně

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 28. května 2016 21:06

Praha, Brno - Ve čtvrtek 26. května si katolická církev připomínala slavnost Těla a krve Páně, tzv. Boží tělo. V různých částech republiky se konaly slavnostní bohoslužby spojené s eucharistickými průvody, při kterých je nesena hostie ve zdobené monstranci, a na předem určených místech (náměstí, sochy svatých, morové sloupy apod.) se konají krátké pobožnosti. 

Slavnost Těla a krve Páně (až do Druhého vatikánského koncilu nazývaná „Božího těla“) se v katolické církvi slaví ve čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice. Svátek zavedl v roce 1264 papež Urban IV. Roku 1314 byl potvrzen Klementem V. V celé církvi se zvyk putovat v procesí s Nejsvětější svátostí rozšířil od 15. století.

Za první Československé republiky byla tradice těchto procesí velmi živá a svátek Božího těla byl i státním svátkem. Vzhledem k povinné výuce náboženství na obecných i měšťanských školách byl i určitým vyvrcholením každého školního roku. Tradice průvodů na veřejnosti byla potlačena po roce 1948 v celém tehdejším Československu v období tzv. reálného socialismu, kdy bylo zakázáno vycházet mimo kostel. K obnově eucharistických procesí došlo až po roce 1989 nebo i později (v Praze například až v roce 2004).

Podle některých teologických výkladů se z ekumenického hlediska jedná o problematický svátek, protože většina nekatolických církví, ale i pravoslavní hostie nebo kvašený chléb neuchovávají k adoraci, ale snaží se vše spotřebovat během konání bohoslužby nebo po jejím konci. V prvních staletích křesťanství se eucharistie uchovávala mimo bohoslužbu převážně jen pro potřeby nemocných. Důvodem pro neuchovávání hostií u mnoha církví je i používání kvašeného chleba pro slavení eucharistické bohoslužby. Ten dlouhodobě uchovávat nelze a tak pravoslavný svět v podobné formě, jako katolíci adorují hostii v monstranci nebo svatostánku, uctívá ikony.

Expozice eucharistických darů je pravoslaví cizí, nicméně podle Pavla Hradilka, který přednáší liturgiku na Istitutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě, se uchovávají, jak krátkodobě (středy a pátky v postu se slaví liturgie "předem posvěcených chlebů"), tak dlouhodobě pro potřeby nemocných. "Na eucharistický chléb se kapne eucharistické víno a částka se vysuší. Tento "suchar" se uchovává v darochranitelnici umístěné na prestolu. Následně se přijímá lžičkou tak, že se rozmočí v (neeucharistickém) víně", popisuje praxi vysluhování Hradilek. 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře