Na vraždu kněze odpoví francouzští katolíci postem a modlitbami

Ze světa / / Vlastní zpráva / 29. července 2016 1:03

Paříž - Dnešek bude pro francouzské katolíky dnem modliteb a půstu za svoji zemi i mír na celém světě, vyzval je k tomu arcibiskup Pontier. Mladé lidi z Francie, přítomné na Světových dnech mládeže, Pontier požádal o prožití páteční křížové cesty s papežem Františkem v tomto duchu.

Monsignor je přesvědčen, že pouze bratrství - tak blízké francouzskému lidu – může vést k trvalému míru. „Následujme Krista v jeho vítězství nad nenávistí, odplatou a smrtí,“ vyzval.

V úterý byla v rouenské katedrále sloužena mše svatá za oběti i jejich příbuzné, kardinál Vingt-Trois celebroval ve středeční podvečer bohoslužbu v katedrále Notre Dame. Kardinál k současnému dění napsal: „Smutek, který nás svírá, nemůže uhasit naši naději, když vidíme stovky tisíc mladých shromážděných okolo papeže Františka, aby v lásce a míru prohlašovali svou víru v Krista.“

K útoku se vyjádřil také kardinál Duka. Ten vyzval ke konkrétním krokům v ochraně křesťanů, kteří jsou podle něj vedeni „jako ovce na porážku“, napsal: „(…) v celém světě je pro svou víru každý rok uvězněno, mučeno i zavražděno více jak 100 tisíc křesťanů, včetně několika desítek kněží a řeholních sester. V situaci, které čelíme, však nestačí jen slova lítosti a semknutosti, ale je zapotřebí, aby od slov došlo také ke skutečným krokům opravdové obrany a ochrany těch, kteří jsou vedeni jak ovce na porážku (slovy Bible).“

Ve vysílání České televize se k aktuálnímu dění vyjádřil také ředitel vnějších vztahů Arcibiskupství pražského Milan Badal, ten se pozastavil nad rozlišováním „špatného islamismu a úžasného islámu.“ Řekl: „To přece tak není, nalijme si čistého vína, že je to naprosto jinak a toto jsou jenom řeči, které mají prostě dodat odvahu těm, kdo nás tady budou dál a dál terorizovat.“ Samotný čin s ohledem na to, že k němu došlo na posvátné půdě, vnímá jako svatokrádež.

Na palubě letadla cestou do Polska hovořil papež František krátce také s novináři. Nejistou situaci, v níž se svět nachází, pokládá římský biskup za válku: „Hodně se opakuje slovo nejistota. Tím pravým slovem je však válka. Již dlouho říkáme, že svět je v rozkouskované válce. Toto je válka. Byla to válka z roku 1914 se svými metodami, potom další velká válka z let 1939-1945, a nyní tato. Není možná tak organická; organizovaná ano. Říkám však válka. Onen svatý kněz, který zemřel právě ve chvíli, kdy pronášel modlitbu za celou církev, je jeden. Ale kolik křesťanů, kolik neviných a kolik dětí... Pomysleme na Nigérii například. Někdo možná řekne: »To je Afrika!« Je to válka! Nemějme strach říkat tuto pravdu: svět je ve válce, protože přišel o mír.“

Tato válka není podle Františka válkou náboženskou: „Chtěl bych ještě na objasněnou dodat, že když říkám válka, mluvím vážně o válce. Ne o »náboženské válce«, nikoli. Je to válka zájmů, válka o peníze, válka o přírodní zdroje, je to válka o vládu nad národy: toto je ta válka. Někdo si může myslet, že mluvím o náboženské válce. Nikoli. Všechna náboženství chceme mír.“ Dodal, že válku chtějí jiní.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře