Výstava připomene sudetské Němce, kteří se postavili nacismu

"Když se zabýváme tragickou historií druhé světové války, neměli bychom vidět jen Čechy a Němce, ale zejména osudy konkrétních lidí. Myslím, že až pak si často uvědomíme skutečný rozměr lidského neštěstí, které nacistická diktatura přinesla, odvahu těch, kteří se rozhodli se jí vzepřít, a oběti, které museli přinést," uvedl šéf české vlády k výstavě Svědkové lidskosti.

Zásadovost lidí, kteří se rozhodli zůstat věrni pravdě a lidskosti, je podle Sobotky nutné obdivovat. "Hrdiny, kteří dokázali zvednout hlas proti bezpráví, najdeme mezi Čechy i Němci," poznamenal také.

Jedním z takových byl i farář Engelmar Hubert Unzeitig, který se narodil 1. března 1911 v malé obci Hradec nad Svitavou na pomezí Čech a Moravy. Vystudoval katolický seminář ve Würzburgu a ve zlomovém roce 1939 byl vysvěcen na kněze. Po vypuknutí druhé světové války působil mimo jiné několik měsíců jako farář v šumavské vesnici Zvonková.

Protože se netajil svými názory na nacistický režim a zastával se pronásledovaných Židů, začalo ho brzy sledovat gestapo, které ho také 21. dubna 1941 "kvůli podvratným vyjádřením a hájení Židů" zatklo. "Přišel jsem 3. června do Dachau. Jsem zdráv," napsal Unzeitig v krátkosti o několik týdnů později své sestře z nechvalně proslulého koncentračního tábora.

Nejstarší nacistický koncentrační tábor, v němž se spolu s dalšími asi 2700 duchovních dostal do takzvaného kněžského baráku, se mu nakonec stal osudným. Když v prosinci 1994 v táboře vypukla epidemie skvrnitého tyfu a byli potřeba ošetřovatelé pro nemocné vězně, přihlásil se Unzeitig jako dobrovolník.

V prosinci 1944 na nemoc v táboře zemřelo 1915 vězňů, lednu 1945 už 2888. Jedním z nemocných se 20. února 1945 stal také Unzeitig, který začátkem března ve věku 34 let tyfu podlehl.

Vedle příběhu faráře Unzeitiga, který bude příští týden blahořečen, vypráví výstava také o devíti dalších sudetských Němcích - čtyřech kněžích, dvou řeholnicích a třech laicích. Od 25. února příštího roku bude výstava k vidění v Emauzském klášteře v Praze.