Papež omilostnil kněze, jenž zveřejnil zpronevěry ve Vatikánu

Ze světa / juml / ČTK / 21. prosince 2016 10:30

Vatikán - Papež František včera udělil milost španělskému knězi, jenž umožnil médiím přístup k důvěrným dokumentům o údajných miliardových zpronevěrách peněz pro chudé. Těch se podle novinářů dopustili vatikánští činitelé. Lucio Ángel Vallejo Balda si od července odpykával v takzvané kauze Vatileaks 2 trest 18 měsíců vězení. Papež jej podle agentury AP omilostnil, neboť kněz si již odseděl polovinu doby, kterou měl strávit ve vatikánské káznici.

Vallejo Balda působil ve zvláštní komisi, kterou František v létě 2013 zřídil za účelem prošetření účtů Vatikánu a předložení návrhů na reformu řízení vatikánských financí. Kněz byl zatčen loni v listopadu a před soudem přiznal, že italskému novináři umožnil přístup k tajným dokumentům z počítače hlavního vatikánského auditora. Z nich podle žurnalistů vyplývá, že několik kardinálů zpronevěřilo fondy pro chudé a nemocné.

Italští autoři Gianluigi Nuzzi a Emiliano Fittipaldi využili informace z dokumentů pro sepsání svých bestsellerů Avarizia (Chamtivost) a Via crucis (Křížová cesta). Podle Fittipaldiho zůstalo "za nehty" papežské kurie pro osobní potřeby jejích členů kolem 400 milionů eur (kolem 10,8 miliardy Kč).

Konkrétním a asi nejkřiklavějším případem je i to, že zatímco František se spokojil s 50 metry čtverečními soukromých pokojů, bývalý vatikánský státní sekretář Tarcisio Bertone tráví zbytek života v luxusním apartmánu o 700 metrech čtverečních. Na jeho zvelebení mimo jiné padlo 200.000 eur (přes 5,4 milionu Kč) údajně odčerpaných z nadace katolické nemocnice Bambino Gesu.

Nuzzi zase ve svém díle poukazuje na podezřelé "díry" v rozpočtech vatikánského supermarketu a lékárny, které přišly celkově o milion eur (zhruba 27 milionů Kč).

Kauza byla v krátké době už druhým případem úniku citlivých informací z Vatikánu. V první aféře Vatileaks byl za předchozího papeže Benedikta XVI. v roce 2012 za vynesení důvěrných dokumentů odsouzen papežův komorník Paolo Gabriele. Média díky němu psala například o sporech některých hodnostářů a o detailech fungování nejvyšších pater katolické církve. Gabriele byl také odsouzen k 18 měsícům vězení, krátce po nástupu trestu jej ale Benedikt omilostnil.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře