Až 90.000 poutníků se sešlo na místě vyvraždění carské rodiny

Pravoslavní duchovní odhadli počet poutníků na 80.000 až 90.000. Mnozí přišli i s dětmi, nehledě na vedro a délku trasy, měřící 21 kilometrů: pouť vede od chrámu Na krvi, postaveném na místě zločinu, až po klášter u opuštěné šachty Ganina jama, kam byli mrtví vhozeni. Na úvod pěvecký sbor složený z více než čtyř stovek zpěváků zazpíval dávnou hymnu Bože cara chraň.

Účast na pouti ohlásila i poslankyně, někdejší krymská prokurátorka Natalja Poklonská, která je známou obdivovatelkou monarchie. Obdiv k carovi Mikulášovi II. ji vedl dokonce k tažení proti filmu, který se opovážil vylíčit dávný románek Mikuláše coby následníka s baletkou Matildou Kšesinskou.

Car Mikuláš II. byl spolu s manželkou, čtyřmi dcerami, synem a sloužícími zavražděni bolševiky v kupeckém domě v Jekatěrinburgu v noci ze 16. na 17. července 1918. Pátrání po ostatcích začalo až v roce 1991 a zanedlouho byly v okolí uralského města objeveny; v roce 1998 je úřady uznaly za ostatky carské rodiny. Slavnostně byly pochovány v Petropavlovské pevnosti v Petrohradu, který býval hlavním městem carského Ruska. Až v roce 2007 se našel druhý hrob s ostatky čtrnáctiletého careviče a jedné z princezen. O pravost ostatků se ale dodnes vedou spory, někteří vědci a církevní hodnostáři jsou přesvědčeni, že těla mrtvých beze stopy zmizela.

Pravoslavná církev nicméně v roce 2000 vyhlásilo posledního cara a zavražděné členy jeho rodiny za svaté. Loni byl kanonizován i lékař Jevgenij Botkin, zavražděný spolu s panovníkem.

"Carské dny" se v Jekatěrinburgu konají každoročně. Součástí letošních slavností je například festival zvonů a soutěž zvoníků.

Jekatěrinburg, za sovětských dob Sverdlovsk, si zachoval i část sovětské minulosti, a tak poutníci klanějící se carově památce kráčejí i po ulicích a třídách nesoucí jména bolševických vůdců Vladimíra Iljiče Lenina či Sergeje Kirova.