Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Bezbřehá touha po zisku vede k ekologické krizi, napsali společně František a Bartoloměj

Ze světa / vlu / Vlastní zpráva / 1. září 2017 19:16
Bezbřehá touha po zisku vede k ekologické krizi, napsali společně František a Bartoloměj

Ilustrační foto
Autor: Unsplash.com

Vatikán/Istanbul - Ekologickou krizi způsobuje nezodpovědné nakládání se zdroji planety a bezbřehá touha po zisku. Ve svém dnešním prohlášení to uvedli nejvyšší představitelé římskokatolické a ortodoxní církve. Světové vůdce přitom vyzvali, aby na tuto krizi společně reagovali. Zdůraznili také, že klimatickými změnami nejvíce trpí ti nejchudší.

„Země nám byla svěřena jako nádherný dar a dědictví, za které jsme všichni společně zodpovědní,“ napsali papež František a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I., který za své snahy o ochranu životního prostřední již dříve získal označení „zelený patriarcha“.

Nerespektujeme už přírodu jako společný dar, ale považujeme ji za soukromé vlastnictví

Křesťanští duchovní jsou přesvědčeni, že člověk zaujímá často vůči přírodě jiný postoj, než je původní povolání za Boží spolupracovníky, kteří se s péčí mají věnovat celému stvoření. „Sklon narušovat jemnou rovnováhu světových ekosystémů, neukojitelná touha ovládat omezené zdroje planety a manipulovat s nimi i chamtivost po neomezeném zisku na trzích, to vše nás odcizuje od původního cíle stvoření. Nerespektujeme už přírodu jako společný dar, ale považujeme ji za soukromé vlastnictví. Nevztahujeme se už k přírodě, abychom ji udržovali, ale panujeme nad ní, aby sloužila našim vlastním výtvorům,“ poznamenali u příležitosti Světového dne modliteb za péči o stvoření.

Podle obou mužů má tento přístup dlouhodobé tragické důsledky. Změny klimatu dopadají hlavně na nejzranitelnější.

Slyšte nářek země, věnujte se potřebám lidí vytlačovaných na okraj

„Naléhavě žádáme všechny, kdo mají zodpovědnost v sociální a ekonomické oblasti i v oblasti politické a kulturní, aby slyšeli nářek země a věnovali se potřebám lidí vytlačovaných na okraj, ale především aby zareagovali na prosby milionů lidí a podpořili shodu celého světa směřující k uzdravení zraněného tvorstva,“ napsali na závěr prohlášení. Trvalé řešení ekologické krize vyžaduje kolektivní spolupráci založenou na upřednostnění solidarity, dodali.

Agentury AP a Reuters připomínají, že prohlášení se sice výslovně neobrací na žádnou zemi ani osobu, ale přichází poté, co nový americký prezident Donald Trump ohlásil odchod Spojených států z Pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015. Trumpův krok vyvolal takřka bezvýhradně kritické reakce po celém světě. Zklamání a rozhořčení vyjádřili politici, zástupci řady firem i vědci. Papež František se v roce 2015 zasadil o to, aby dohoda byla uzavřena.

Dohoda, kterou podepsalo 195 zemí včetně ČR, si za hlavní cíl klade prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Podle Trumpa přestavuje dohoda pro americkou ekonomiku neúměrnou finanční zátěž. USA patří spolu s Čínou k největším znečišťovatelům ovzduší na světě.

Den modliteb za péči o stvoření na 1. září oficiálně v pravoslavné církvi ustanovil v roce 1989 ekumenický patriarcha Demetrios I. V katolické církvi se slaví od roku 2015 a byl vyhlášen v návaznosti na papežovu encykliku Laudato si’.

Ekumenický patriarcha je symbolickým středem byzantsko-slovanského pravoslaví, nemá ale „papežské kompetence“ ani faktické jurisdikční pravomoce nad ostatními samostanými (autokefálními) církvemi. V rámci pravoslavných biskupů požívá status prvního mezi rovnými.

 

Společné poselství papeže Františka a ekumenického patriarchy Bartoloměje k oslavě 3. Světového dne modliteb za péči o stvoření

(Celé znění prohlášení převzato ze serveru Cirkev.cz.)

Příběh stvoření nám předkládá panoramatický pohled na svět. Písmo svaté odhaluje, že „na počátku“ Bůh chtěl, aby lidstvo spolupracovalo při uchování a ochraně přírodního prostředí. Nejprve, jak čteme v knize Genesis, „ještě nebylo na zemi ani polní křoví, ani ještě nevyrostla žádná polní tráva, protože Hospodin Bůh neseslal déšť na zem a nebyl člověk, který by obdělával půdu“ (2,5). Země nám byla svěřena jako nádherný dar a dědictví, za které jsme všichni společně zodpovědní – a to až do chvíle, kdy „nakonec“ bude všechno na nebi i na zemi obnoveno v Kristu (srov. Ef 1,10). Naše lidská důstojnost a blahobyt jsou do hloubky provázány s péčí, kterou máme věnovat celému stvoření.

„V mezičase“ nicméně světové dějiny předkládají docela jinou situaci. Ukazují výjev postupného mravního rozkladu, v němž zmíněné povolání za Boží spolupracovníky zastiňují naše postoje a chování vůči tvorstvu. Sklon narušovat jemnou rovnováhu světových ekosystémů, neukojitelná touha ovládat omezené zdroje planety a manipulovat s nimi i chamtivost po neomezeném zisku na trzích, to vše nás odcizuje od původního cíle stvoření. Nerespektujeme už přírodu jako společný dar, ale považujeme ji za soukromé vlastnictví. Nevztahujeme se už k přírodě, abychom ji udržovali, ale panujeme nad ní, aby sloužila našim vlastním výtvorům.

Důsledky tohoto alternativního pohledu na svět jsou tragické a trvalé. Lidské prostředí i prostředí životní se společně zhoršují a tento úpadek planety nejvíce dopadá na ty nejzranitelnější. Důsledky klimatických změn v první řadě postihují ty, kdo kdekoli na světě žijí v chudobě. Součástí naší povinnosti využívat zdroje planety zodpovědně je také uznání a respekt pro všechny lidi a veškeré živé tvorstvo. Naléhavé volání a výzva pečovat o stvoření jsou pro celé lidstvo pozvánkou, aby usilovalo o udržitelný a integrální rozvoj.

Spojeni toutéž starostlivostí o Boží stvoření a vědomi si toho, že země je naším společným dobrem, proto naléhavě vybízíme všechny lidi dobré vůle, aby 1. září věnovali čas modlitbě za životní prostředí. Při této příležitosti chceme děkovat milujícímu Stvořiteli za vznešený dar stvoření a zavázat se k tomu, že o ně budeme v zájmu budoucích generací pečovat a chránit ho. Víme ostatně, že se lopotíme marně, jestliže při nás nestojí Pán (srov. Žl 126[127]), jestliže ve středu našich úvah a oslav není modlitba. Předmětem naší modlitby je skutečně změnit to, jak na svět nahlížíme, abychom pak změnili i to, jak se ke světu chováme. Cílem toho, k čemu se slibem zavazujeme, je projevit více odvahy při rozhodnutí, že naše životy má provázet větší prostota a více solidarity.

Naléhavě žádáme všechny, kdo mají zodpovědnost v sociální a ekonomické oblasti i v oblasti politické a kulturní, aby slyšeli nářek země a věnovali se potřebám lidí vytlačovaných na okraj, ale především aby zareagovali na prosby milionů lidí a podpořili shodu celého světa směřující k uzdravení zraněného tvorstva. Jsme přesvědčeni, že řešení ekologické krize a klimatických změn nemůže být upřímné a trvalé, pokud tato reakce není vyjednaná ve vzájemné shodě a prováděná kolektivně, pokud se na odpovědnosti nepodílejí všichni, pokud nedáme přednost solidaritě a službě.

Vatikán / Fanar, 1. září 2017

papež František a ekumenický patriarcha Bartoloměj

Zaujala Vás tato zpráva? Sdílejte ji a šiřte dál:


 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Studium IES
IKDP

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Je česká katolická církev „dům ze skla“?
Ano
21%
 
Částečně
5%
 
Ne
71%
 
Nevím
3%
 
(Počet hlasů celkem: 456)