Průzkum: 66 procent dotázaných se vyslovilo pro zdanění peněžité části církevních restitucí

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva / 25. listopadu 2017 22:58

Praha - Dvě třetiny lidí souhlasí s případným zdaněním peněžité části církevních restitucí. Proti je čtvrtina dotázaných. Nejčastěji se zdaněním náhrad nesouhlasí lidé s vyšším vzděláním a voliči KDU-ČSL. Významně více podporují zdanění peněžitých částí restitucí voliči ANO, SPD a také lidé, kteří volili Miloše Zemana v prezidentské volbě, vyplývá to z průzkumu, který pro Český rozhlas udělala agentura Median v půlce listopadu.

Otázku možného zdanění církevních restitucích oživil po volbách předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš. Tento požadavek, coby jednu z podmínek tolerance vlády Andreje Babiše (ANO), vznesli rovněž komunisté. K návrhu se hlásí také čtvrtá nejsilněji zastoupená strana v poslanecké sněmovně – SPD Tomia Okamury. „Tento návrh prosazujeme již z minulého volebního období,“ okomentoval předseda SPD v polovině listopadu návrh pro Lidové noviny.

Z celkového počtu 1081 respondentů na otázku „Má se zdanit peněžitá část církevních restitucí?“ 43 procent odpovědělo rozhodně ano, 23 procent spíše ano. Rozhodně ne zvolilo pouze 12 procent dotázaných, 13 procent uvedlo spíše ne. 9 procent vybralo jako odpověď možnost nevím.

Názorový vývoj hnutí ANO

Před volbami do poslanecké sněmovny v roce 2013 na otázku, zda hnutí ANO souhlasí se schválenou podobou zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, tehdejší lídr pro Vysočinu a první místopředsedkyně politického hnutí Věra Jourová řekla: „Souhlasíme, zákon nezpochybňujeme a nechceme revidovat, ostatně je ‚posvěcen‘ i Ústavním soudem. Spoléháme však na nestrannou a profesionální rozhodovací činnost soudů ve sporných případech.“

Jeden z dalších lídrů hnutí Martin Stropnický ovšem dříve naznačil, že s církvemi bude chtít o výši finanční náhrady jednat: „Budu se snažit vyjednávat s církvemi, jestli si uvědomují, že jim výše toho odškodného škodí, a já se domnívám, že tomu tak je,“ řekl na začátku října 2013 v diskusi Českého rozhlasu na toto téma. Dodal, že církev by měla být asketická.

Od poloviny listopadu 2013 začal předseda hnutí Andrej Babiš kritizovat inflační doložku k církevním restitucím. „Mě samozřejmě překvapuje, že je tam ta inflační doložka. Minimálně při vyjednávání (o restitucích) se měl stát snažit o to, aby ta částka tam byla stanovena jako fixní,“ uvedl tehdy Babiš. Neodhadl, o kolik se částka v nadcházejících letech právě kvůli inflaci zvýší. Dodal k tomu jen, že to „není málo peněz“.

V roce 2016 při projevu na mimořádné schůzi Sněmovny k případu Farmy Čapí hnízdo využil Andrej Babiš při své obhajobě mimo jiné kritiku církevních restitucí. Označil je za „malou domů“ pro Miloslava Kalouska a strany, které je podpořily.

Přibyl: Církevní restituce jsou pro nás uzavřená věc

„Otázku částečného majetkového narovnání (tzv. církevních restitucí) považujeme za uzavřenou. Plně se soustředíme na zajištění našeho pro společnost výhodného samofinancování. O tomto procesu průběžně informujeme veřejnost. Do současné právně-politicko-ekonomické debaty na téma zdanění již nebudeme vstupovat, neboť nepřináší žádné nové podněty a argumenty. Vše již bylo řečeno a vyargumentováno.“ uvedl v prohlášení na webu Cirkev.cz generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Na přelomu let 2013/2014 se scházela expertní komise zástupců církví, náboženských společností, ČSSD a ANO, která měla posoudit přiměřenost finanční části částečného majetkového vyrovnání. Komise se tehdy shodla, že finanční částky pro majetkové vyrovnání státu s církvemi nebyly nadsazeny.

Údaje o hospodaření římskokatolické církve za rok 2016 zveřejnila Česká biskupská konference ve čtvrtek na tiskové konferenci.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře