Český stát a církev chtějí převézt z Vatikánu ostatky kardinála Berana

"Kardinál Josef Beran si ve své poslední vůli přál být pochován v Praze nebo v rodné Plzni. Kardinál Dominik Duka touží po naplnění tohoto záměru. V současné době probíhají jednání s příslušnou vatikánskou kongregancí," řekl dnes ČTK mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Uložením ostatků kardinála Berana do svatovítské katedrály by se navíc symbolicky zhojila i jizva, kterou zde utržil, když 19. června 1949 StB zmařila v katedrále slavnost Božího Těla, doplnil mluvčí.

"Je ovšem třeba mít to písemně. Hrob je na jednom z nejposvátnějších míst baziliky, v podzemí, kde je i hrob svatého Petra," připomněl Vošalík. Kardinál Beran po své smrti spočinul v blízkosti jednoho ze 12 Ježíšových apoštolů, pokládaného v katolické církvi za prvního papeže.

Ostatky by v Praze spočinuly patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během roku 2018 při stém výročí vzniku republiky.

Část ostatků může zůstat v Římě

Podle informací ČTK z církevních zdrojů panuje mezi českými katolíky názor, že je pro Čechy čest, mají-li svého vysokého církevního reprezentanta pochovaného na místě vedle papežů, aniž by sám papežem byl. Existuje i možnost, která bývá někdy využívána, že by část ostatků zůstala v Římě, a druhá byla v Praze. Převládá ale názor, že by měla být naplněna Beranova vůle být pohřben v Čechách; takové bylo i přání jeho rodiny, která uváděla, že se o jeho pohřeb případně postará.

Historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd vnímá ambici dostat kardinálovy ostatky domů jako správnou věc. "To, že byl v roce 1969 pohřben ve svatopetrské bazilice, bylo výsledkem tehdejší politické situace v Československu. Normalizační vedení z toho mělo obavy, navíc to bylo ve zjitřené době prvního roku sovětské okupace," vysvětlil serveru Šebek.

Pronásledován nacisty i komunisty

Kardinál Josef Beran (1888 až 1969) se stal pražským arcibiskupem roku 1946 po návratu do vlasti z koncentračního tábora v Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci. Do roku 1963 byl Beran internován na různých místech v Čechách. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad. V únoru jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma na slavnostní kreaci, cesta ale znamenala vyhoštění.

V Římě se Beran zapojil do práce druhého vatikánského koncilu, kde pronesl zásadní projev o svobodě svědomí. Když v květnu 1969 zemřel, nepovolili českoslovenští komunisté převoz jeho těla do vlasti. Na přání papeže proto byly Beranovy ostatky uloženy do krypty chrámu svatého Petra v Římě.