Seznamka
Armádě a policii důvěřují zhruba dvě třetiny obyvatel, bankám a soudům shodně 53 procent. U ostatních institucí už převažuje nedůvěra, u rádia, výzkumů veřejného mínění a internetu ale jen mírně, když rádiu věří 46 procent lidí, výzkumům veřejného mínění 44 procent a internetu 43 procent. U odborů je důvěra na 38 procentech, u televize na 35 procentech a u neziskových organizací na 32 procentech.
Tři z deseti dotázaných věří tisku, zhruba čtvrtina církvím. "Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi," uvedlo CVVM.
Ani jedné z uvedených 12 institucí nevěří šest procent dotázaných, čtvrtina lidí důvěřuje jedné až třem institucím a stejně čtvrtina osmi a více institucím. Zbylých 45 procent věří čtyřem až sedmi institucím. Mezi skupinami obyvatel podle pohlaví, vzdělání, věku a politické orientace nejsou příliš výrazné rozdíly. Jedině u internetu důvěra podstatně klesá s věkem od 70 procent u lidí mezi 15 a 19 lety, přes 46 procent v generaci jejich rodičů po 30 procent u prarodičů nynějších náctiletých.
Od loňského podzimu vzrostla o čtyři procentní body na 64 procent důvěra v policii, u armády a soudů se téměř nezměnila. U bank je nynější hodnota dosud vůbec nejvyšší. "Veřejnost zjevně reflektuje stabilitu finančního sektoru v posledních letech," podotkli autoři průzkumu. Naopak dosud nejníže je nyní důvěra v neziskové organizace, která se do roku 2014 držela nad 40 procenty a od té doby klesá. "Nejspíš se do důvěryhodnosti neziskových organizací promítá jejich participace při řešení uprchlické krize, kterou veřejnost vnímá rozporuplně," uvedlo CVVM.
V posledních pěti až šesti letech se s přerušením v roce 2014 snižuje také důvěra vůči médiím. "Podle výsledků letošního březnového šetření se sice tento pokles důvěry zastavil, ale v říjnu byl opět zaznamenán pokles důvěry v případě tisku (u televize a rádií změna proti březnu 2017 nepřekročila úroveň statistické chyby)," popsali autoři průzkumu. Proti polovině minulého desetiletí se snížila také důvěra k výzkumům veřejného mínění.
Průzkumu mezi 9. a 19. říjnem se zúčastnilo 934 lidí ve věku od 15 let.
Vývoj důvěry k vybraným institucím veřejného života (v procentech) :
| říjen 2017 | březen 2017 | září 2016 | duben 2016 | |
| Armáda | 66 | 63 | 65 | 68 |
| Policie | 64 | 61 | 60 | 61 |
| Soudy | 53 | 54 | 52 | 48 |
| Banky | 53 | 48 | 47 | 47 |
| Rádio | 46 | 48 | 44 | 50 |
| Internet | 43 | 41 | 41 | 43 |
| Odbory | 38 | 40 | 47 | 40 |
| Televize | 35 | 38 | 34 | 41 |
| Neziskové org. | 32 | 36 | 40 | 37 |
| Tisk | 30 | 36 | 33 | 36 |
| Církve | 24 | 25 | 22 | 23 |
Zdroj: CVVM
K relevantnosti výzkumu se v komentáři vyjádřil Martin Fendrich
