Papež František v televizním rozhovoru podpořil jiný překlad části modlitby Otčenáš

Komentář k šesté prosbě modlitby Páně v paragrafu 2846 Katechismu římskokatolické církve: „Tato prosba jde ke kořenu prosby předešlé, protože naše hříchy jsou plodem souhlasu s pokušením. Prosíme našeho Otce, aby nás do něho „neuváděl“. Přeložit jedním slovem řecký výraz je obtížné: znamená „nepřipustit vstup do“, „nenechat podlehnout pokušení“. „(Jako) je nemožné, aby byl Bůh pokoušen ke zlému: (tak ani) on sám nikoho nepokouší“ (Jak 1,13); naopak chce nás od pokušení osvobodit. Prosíme ho, ať nepřipustí, že bychom se vydali cestou, která vede ke hříchu. Svádíme boj „mezi tělem a Duchem“. Tato prosba naléhavě prosí o Ducha rozlišování a síly.“

13. verš z 6. kapitoly Matoušova evangelia, v různých českých biblických překladech

„A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.“
Český ekumenický překlad

„A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.“
Bible 21

„A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od toho Zlého, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.“
Český studijní překlad

„A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého.“
Katolický liturgický překlad

Komentář Josefa Bartoňe z katedry biblických věd Katologické teologické fakulty Univerzity Karlovy:
„Řecké μὴ εἰσενέγκῃς ἡμᾶς εἰς πειρασμόν lze stěží přeložit (přeložit ve vlastním slova smyslu) „nedej mi upadnout do pokušení“, nechceme-li, aby náš text byl pouhou vysvětlující parafrází. Znamená to prostě "nevnes / neuveď nás do pokušení" (= do „záludné zkoušky“). Myslím, že běžný křesťan nenabude na základě toho textu dojmu, že Bůh je „pokušitel“. Hypoteticky by se to snad mohlo stát někomu, pro koho text otčenáše bude úplně prvním setkáním s křesťanstvím. Ale podobně asi nebudeme v překladech žalmů a kantik odstraňovat obraty typu „Hospodinova pravice mocně zasáhla“ či „prokázal sílu svým ramenem“ – přestože by bylo scestné myslet si, že Hospodin má pravici či rameno, tj. že má nějaké tělo.

Druhou věcí je, že znění tak exponované modlitby, jako je otčenáš, by se nemělo jen tak měnit. Speciálně u nás má český otčenáš tradici hodně starou (nejstarší kompletní otčenáše máme z pol. 14. století) a jakožto modlitba drží svou podobu nezměněnou už více než 350 let.“