KSČM opět navrhla zdanění peněžitých náhrad církvím, jednalo by se přibližně o 11 miliard korun

Domácí zpravodajství / vlu / ČTK / 20. prosince 2017 18:25

Praha - Zdanění finančních náhrad, které dostávají církve každoročně od státu za majetek nevydaný v restitucích, je opět ve hře. Předlohu podali do Sněmovny stejně jako v minulém volebním období poslanci KSČM. Pro zdanění finanční části církevních restitucí se vyslovili už dřív předseda hnutí ANO a nyní už také premiér Andrej Babiš a hnutí SPD Tomia Okamury. Ve Sněmovně by měla tato tři uskupení dostatek hlasů pro prosazení návrhu.

Komunisté v důvodové zprávě uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o 11 miliard korun, píšou v důvodové zprávě. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada přiměřená.

Babiš se pro zdanění náhrad vyjádřil už dříve jako ministr financí dosavadní bývalé koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Prohlásil, že vyčíslení náhrad podle ceny půdy byl podvod. Letos v listopadu, už po volbách, uvedl, že nevidí důvod náhrady nedanit. „V rámci koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude,“ řekl Babiš Lidovým novinám. Čeští biskupové v reakci uvedli, že považují církevní restituce za uzavřenou věc a do debaty na téma zdanění náhrad nebudou vstupovat.

Zdanění náhrad je jednou z podmínek KSČM pro toleranci Babišova kabinetu. Komunisté rozhodnou o tom, jak se k němu postaví, až těsně před lednovým hlasováním dolní komory o vyslovení důvěry vládě.

SPD návrh podporovala už v minulém volebním období. Tehdy se ale ve Sněmovně nedostal ani do prvního čtení.

Proti zdanění náhrad se staví například KDU-ČSL a TOP 09, podle lidovců by byl takový krok nemravný a protiústavní. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nedávno upozornil na to, že zdanění neumožňují smlouvy mezi státem a církvemi uzavřené na základě zákona o jejich majetkovém vyrovnání. Poukázal na to, že právě na tom ztroskotaly snahy ČSSD zmírnit dopad restitucí na stát.

Návrhem KSČM se bude nejprve zabývat vláda. Poté ho dostanou k projednání poslanci.

Názorový vývoj hnutí ANO

Před volbami do poslanecké sněmovny v roce 2013 na otázku, zda hnutí ANO souhlasí se schválenou podobou zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, tehdejší lídr pro Vysočinu a první místopředsedkyně politického hnutí Věra Jourová řekla: „Souhlasíme, zákon nezpochybňujeme a nechceme revidovat, ostatně je ‚posvěcen‘ i Ústavním soudem. Spoléháme však na nestrannou a profesionální rozhodovací činnost soudů ve sporných případech.“

Jeden z dalších lídrů hnutí Martin Stropnický ovšem dříve naznačil, že s církvemi bude chtít o výši finanční náhrady jednat: „Budu se snažit vyjednávat s církvemi, jestli si uvědomují, že jim výše toho odškodného škodí, a já se domnívám, že tomu tak je,“ řekl na začátku října 2013 v diskusi Českého rozhlasu na toto téma. Dodal, že církev by měla být asketická.

Od poloviny listopadu 2013 začal předseda hnutí Andrej Babiš kritizovat inflační doložku k církevním restitucím. „Mě samozřejmě překvapuje, že je tam ta inflační doložka. Minimálně při vyjednávání (o restitucích) se měl stát snažit o to, aby ta částka tam byla stanovena jako fixní,“ uvedl tehdy Babiš. Neodhadl, o kolik se částka v nadcházejících letech právě kvůli inflaci zvýší. Dodal k tomu jen, že to „není málo peněz“.

V roce 2016 při projevu na mimořádné schůzi Sněmovny k případu Farmy Čapí hnízdo využil Andrej Babiš při své obhajobě mimo jiné kritiku církevních restitucí. Označil je za „malou domů“ pro Miloslava Kalouska a strany, které je podpořily.

Dvě třetiny lidí souhlasí s případným zdaněním peněžité části církevních restitucí. Proti je čtvrtina dotázaných, vyplynulo to z průzkumu, který pro Český rozhlas udělala agentura Median v půlce listopadu letošního roku.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře