V Sýrii probíhají těžké boje a bombardování. Arcibiskup a protestantský pastor vyzvali k modlitbám

Ze světa / kirboh / Vlastní zpráva / 26. ledna 2018 13:16 Damašek, Afrin -

Maronitský arcibiskup Samir Nassar píše podle zprávy odeslané Katolickou charitou, „že bomby svržené 22. ledna na Damašek už mají 24 obětí, mezi nimiž je sedm dětí, které byly usmrceny ve chvíli, kdy zrovna odcházely ze školy.“ K útoku, jenž měl za cíl historicky křesťanské oblasti Bab Touma a al-Shaghour a několik kostelů, se zatím nikdo nepřihlásil, ale vzhledem k cíli v oblasti kontrované režimem prezidenta Asada, jsou na vině zřejmě  povstalci. Vládní režim zase ministr zahraničních věcí USA Rex Tillerson obvinil z chemického útoku v oblastí Ghutá v těsné blízkosti Damašku, která je pod kontrolou povstalců a kde trpí nedostatkem potravin okolo 400 tisíc lidí v obklíčení vládními vojsky. (Podle zprávy České televize, bylo v oblasti vyhlášeno příměří -doplněno ve 22h v den vydání zprávy. Poslední zprávy ale uvádějí stovky mrtvých po leteckém bombardování i v oblasti, kde k příměří mělo dojit (doplněno 10.2.). Podle IDnes.cz pak syrská opozice oznámila bojkot mírových rozhovorů v Soči. Dává přednost rozhovorům pod patronátem OSN - doplněno 27.1.)

Útok na arcibiskupství a Kurdy

„I u nás na arcibiskupství došlo k mnoha škodám,“ popisuje arcibiskup další útok z 8. ledna. Byla poničena katedrála i velká část komplexu včetně arcibiskupova bytu. On sám přežil jen zázrakem. Ve chvíli, kdy dopadla bomba do jeho ložnice, byl totiž v koupelně.

Samir Nassar tak vyzval celou církev ve svátek Obrácení sv. Pavla ke společné modlitbě za mír: „Týden modliteb za jednotu křesťanů se upnul ještě více k míru a odpuštění. Prosím, spojte se s námi k modlitbám během eucharistie.“

Podobně vyzývá ke klidu zbraní i reverend Valentin Hanan z Církve dobrého Pastýře z Afrinu: „Žádáme okamžitou mezinárodní pomoc a zastavení tureckého bombardování.“ Afrin se nachází na severu Sýrie a od neděle 21. ledna je pod palbou turecké armády, která se snaží omezit vliv Kurdů. Ty v současnosti ovládají oblast téměr po celé délce hranic Sýrie s Tureckem.

Reverend dodává, že „teď jsme v epicentru šíleného ostřelování, islámské frakce navíc prohlašují, že vstoupí do města. Na prvním místě se obracíme pod ochranu našeho Pána a dále žádáme všechny bratry a sestry o modlitby a pomoc.“

Nepotrestané chemické útoky a český „terorista“ v Sýrii

Situace v Sýrii po otevření nové fronty mezi Kurdy a Turky je tak stále nepřehlednější. Stejně tak zatím nebyly potrestány chemické útoky. Za hlavní viníky považuje Francie nebo Organizace pro zákaz chemických zbraní syrskou vládu, jak uvedla tento týden Česká televize v reportáži o setkání představitelů 24. zemí ve Francii, které se chtějí více zasadit o potrestání válečných zločinů chemickými zbraněmi. Rusko takové snahy ale pravidelně bojkotuje. Zejména nebyly potrestány chemické útoky z r. 2013 se stovkami mrtvých připisované i podle tvrzení bývalého ministra zahraničí v administrativě prezidenta Obamy Johna Kerryho prokazatelně Asadovu režimu (k použití chemických zbraní došlo právě v oblasti obklíčené východní Ghuty). Navzdory dohodě o likvidaci těchto zbraní útoky pokračovaly i v minulém roce a vyvolaly silnou reakci prezidenta Trumpa, který, na rozdíl od svého předchůdce Obamy, zlikvidoval leteckou základnu Asadova režimu. Proti dalšímu chemickému útoku chlórem z ledna letošního roku protestoval současný ministr zahraničí USA Rex Tillerson. 

Tři dny před volbami pak MF Dnes otiskla článek o údajné spolupráci malé české skupinky s palestinskými kořeny s teroristy v Sýrii. Trestní stíhání trvá již několik měsíců. Zpráva proto vyvolala spekulace, zda nešlo jen o předvolební tah, ve snaze vyvolat strach a ovlivnit prezidentské volby.

Humanitární koridory

Nové boje na severu Sýrie tento týden odsoudila i katolická komunita Sant´ Egidio. Ve své zprávě popisuje i probíhající projekt tzv. humanitárních koridorů, který v loňském roce umožnil bezpečnou cestu pro tisícovku prověřených uprchlíků do Itálie. Projekt má pokračovat i letos a připojí se k němu také Francie. Prvních 30 syrských uprchlíků má přiletět do Říma 30. ledna. Projekt koridorů je podle komunity bezpečný i pro uprchlíky, kteří nemusí absolvovat nebezpečnou cestu přes moře a vyloučí se vliv pašeráckých skupin.

Válka vyhnala ze Sýrie do okolních zemí více než 5 milionů uprchlíků a dalších 6 milionů jsou vnitřní utečenci v různých částech země. Není také pravda, že by uprchlíky něpřijímaly bohaté muslimské země jako je Saudská Arábie, kde je více než 2 miliony Syřanů. Nejsou však vedeni jako uprchlíci a mají v zemi svobodu pohybu i možnost pracovních příležitostí. Na univerzitách pak studuje 100 tisíc syrských studentů. Do Evropy také od roku 2011 přišlo necelých 900 tisíc lidí ze Sýrie a to převážně do Německa a Švédska.

 

AKTUALIZACE 9. 2. 2018:

Společnost Člověk v tísni vyzvala k okamžitému zastavení bojů v sýrském Idlíbu

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře