Tvář antisemitismu v Německu se podle odborníků mění

Antisemitismus v Německu se podle odborníků v posledních letech mění. Stává se osobnějším, hlasitějším a jeho původci jsou častěji také lidé, kteří nepatří mezi pravicové radikály. I proto místní politici hledají cesty, jak nové tváři antisemitismu čelit. Nedávný návrh zavést povinné návštěvy v bývalých koncentračních táborech ale vedoucí těchto institucí většinově odmítají. Čelit antisemitismu je podle nich třeba jinak.

Ještě v 90. letech a na přelomu tisíciletí bylo podle ředitele památníku Sachsenhausen Güntera Morsche běžné, že se tento někdejší nacistický koncentrační tábor poblíž Berlína stával terčem nenávistných akcí pravicových radikálů - na místě nechávali protižidovské vzkazy, ničili zdejší památky a dokonce podpálili takzvané židovské baráky. V posledních letech ale takové útoky prakticky zcela vymizely.

Tomu odpovídají i oficiální čísla. Zatímco v roce 2001 registrovaly německé úřady zhruba 1700 antisemitských trestných činů, v roce 2016 jich bylo 1468. Přesto velká část Židů žijících v Německu vyjadřuje obavy. Ve dva roky starém průzkumu, který vznikl z popudu parlamentu, 70 procent dotázaných uvedlo, že ze strachu nenosí jarmulku nebo jiné viditelné židovské symboly.

Důvody k tomu mají podle pozorovatelů bohužel dobré. Antisemitismus se totiž proměnil a dnes se častěji projevuje v přímé konfrontaci. "Antisemitismus v Německu v běžném životě je stále násilnější, hlasitější," říká Wenzel Michalski, ředitel německé odbočky organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Za velký problém nepovažuje jen projevy protižidovských nálad samotné, ale také neochotu úřadů proti nim něco dělat.

Problémem posledních let je i to, že část muslimských migrantů, kteří do Německa přicházejí, má silné protižidovské předsudky, které mají často politický základ v desetiletí trvajícím sporu arabských zemí se státem Izrael. Nicméně podrobnější pohled na věc nedokazuje, že by z Německa nebo celé Evropy docházelo k masovému odchodu Židů. Podle České televize do Německa například každý rok přichází řada mladých lidí z Izraele. Mnoho Židů přišlo do Německa také z Ruska a jejich původ a přízvuk může být důvodem nevraživosti. Díky nepřesné práci řady českých medií je také vytvářen nenávistný obraz muslimů jako násilníků na základě kolektivní viny (viz článek magazinu Christnet "Nahradí obraz zlého a zvrhlého Žida nadržený vousatý muslim?")

Návštěvy koncentračních táborů jako prevence antisemitismu?

Také proto přišla berlínská sociální demokratka Sawsan Chebliová, sama dcera palestinských rodičů, s návrhem, aby všichni lidé žijící v Německu, včetně žadatelů o azyl, měli povinnost alespoň jednou za život navštívit jeden z dřívějších koncentračních táborů.

Šéf památníku v Sachsenhausenu Morsche je rád, že se návrhem, který podpořila i ústřední židovská rada, otevřela debata. Jako řešení ho ale nevidí, a to z praktických i pedagogických důvodů. Někdejší koncentrační tábor na sever od Berlína ročně navštíví kolem 700.000 lidí, a památník by tak podle Morsche už nyní potřeboval ideálně dvojnásobek pedagogů.

Navíc si nemyslí, že by návštěva koncentračního tábora jednoduše změnila přesvědčené antisemity. Spíše je to tak, že utvrdí postoje lidí, kteří nemají protižidovské předsudky. O tom je přesvědčen i Michalski, který to dokládá příkladem, kdy mu volají učitelé a říkají: "U nás je tolik antisemitismu ve třídě, a to už jsme byli v koncentračním táboře."

Zdaleka nejlepší cestou podle něj je, neignorovat ani ty sebemenší projevy antisemitismu v běžném životě, pojmenovat je a důsledně se jim postavit.