V brněnské diecézi pokryjí sbírky větší část rozpočtu než příjmy od státu

Brněnské biskupství je podle něj "nejchudším v ČR", neboť existuje "jen" 240 let, nestihlo tedy získat nemovitý majetek, jehož výnosy by přispívaly na hospodaření. Brněnská diecéze, která se rozkládá nejen na území Jihomoravského kraje, je jen z 11 procent financována ze svého majetku.

Brněnské biskupství nezískalo v restitucích tolik majetku jako jiné diecéze. Vráceno mu bylo celkem 4328 hektarů polí, lesů a další půdy; včetně historického majetku diecézí má biskupství 6500 hektarů. Celkem stát přitom vydal přes 150.000 hektarů zemědělských nemovitostí.

Biskupství získalo v restitucích tři domy, které opravilo a pronajímá, 13 domů získala celá diecéze. Pro zabezpečení na dobu, kdy stát přestane po roce 2030 církvím přispívat, nakupuje biskupství majetek z roční splátky finanční náhrady. Z dvoumiliardové sumy, z níž katolické církvi jde přibližně 1,5 miliardy ročně, má biskupství 220 milionů. "V roce 2017 nakoupilo biskupství 619 hektarů polností, dvě budovy s byty, část ze splátky investuje do fondu udržitelnosti," uvedl Zelenka. Zatímco jiné diecéze zřizují lesní správy a zemědělská družstva, Brno ne. "Velké zemědělské plochy volné nejsou. Pokud bychom koupili třeba 500 hektarů, zřídilo bychom družstvo. Ale takhle nakupujeme malé polnosti, které propachtováváme místním zemědělcům," popisuje Zelenka praxi.

Z finanční náhrady, která se platí za majetek, jenž stát nemůže vydat, chce Biskupství brněnské 60 procent investovat do nemovitého majetku, 25 procent do fondu udržitelnosti zřízeného katolickou církví, deset procent do podnikání a pět procent mít jako rezervu.

V roce 2016 mělo brněnské biskupství výnosy 186 milionů korun a hospodařilo se ziskem necelého milionu; farnosti a kapituly v diecézi měly výnosy 297 milionů a zisk 38 milionů. Nejvyšší položkou v nákladech biskupství byly výdaje na mzdy, které činily 133 miliony, nejvyšší položkou v nákladech farností byly opravy majetku za 118 milionů.

Ke konci loňského roku dostaly církve, které se státem uzavřely dohodu, pátou splátku finanční náhrady. Z přibližně 59 miliard korun bylo vyplaceno asi deset miliard korun. Poslední splátku dostanou církve v roce 2043. Celkem pro katolickou církev připadne 47,2 miliardy korun. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi zahrnuje ale především vydávání majetku zabaveného církvím za komunistického režimu. Majetek je přibližně v hodnotě 75 miliard.