Na nebi nebyl srpek měsíce, ramadán začal až ve čtvrtek. Miliony Syřanů slaví další rok mimo domovy

Ve středu večer pozorovatelé na nebi nespatřili srpek Měsíce, což znamená, že muslimský postní měsíc ramadán začal zřejmě až ve čtvrtek. Napsal to  server Gulf News s odvoláním na saúdskoarabský výbor, který začátek ramadánu určuje podle Měsíce. Saúdská Arábie je kolébkou islámu.

Televize Al-Arabíja upozornila, že pozorování oblohy bylo ztíženo kvůli špatnému počasí a prachu v ovzduší. Saúdskoarabský soud proto musel ještě věc konzultovat s vědeckými výsledky. 

Půst v devátém měsíci muslimského lunárního kalendáře znamená, že věřící za dne nekonzumují jídlo, jíst mohou před východem slunce a po jeho západu. V Sýrii si pak největší muslimský svátek připomíná již osmý rok více jak šest milionů uprchlíků mimo své domovy, píše  server syriadirect.org, který přináší přiběhy několika nedávno vyhnaných lidí.

V mnoha muslimských zemích se lidé zásobili nebývale velkým množstvím jídla pro noční hostiny a pro mnohé obchodníky je toto období spojeno právě s velkým odbytem potravin. Za dne se nemá ani pít a kouřit. Půstu se mohou vyhnout těhotné ženy, staré nebo nemocné osoby a také lidé na cestách nebo těžce pracující.

Ve Spojených arabských emirátech zkrátili po dobu ramadánu pracovní dobu ve veřejném i soukromém sektoru, a to počínaje čtvrtkem. Ve státních institucích se bude pracovat od 9:00 do 14:00 místního času, v soukromém je pracovní doba zkrácena o dvě hodiny.

Egypt během celého ramadánu otevře hranice s Gazou

Egypt na celý muslimský postní měsíc ramadán otevře přechod Rafáh na hranici s Pásmem Gazy. Oznámil to na twitteru egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Egyptská hranice s palestinskou enklávou povětšinou zůstává uzavřena; na celý měsíc nebyla otevřena několik let, píše agentura Reuters. Sísí napsal, že otevření přechodu má pomoci "bratrům v Gaze", kteří jsou v těžké situaci.

Palestinci v Gaze manifestují od konce března za ukončení blokády a za možnost vrátit se na území, která byla dříve domovem jejich předků, ale která se teď nacházejí v Izraeli. Izraelské bezpečnostní složky od té doby usmrtily přes 110 palestinských demonstrantů-většinu z nich v pondělí, kdy byla otevřena americká ambasáda v Jeruzalémě. Americký zastupitelský úřad byl přesunut z Tel Avivu poté, co americký prezident Donald Trump v prosinci Jeruzalém označil za hlavní město Izraele. Převážně arabsky mluvící východní Jeruzalém, který Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval, si Palestinci nárokují jako hlavní město svého budoucího státu a krok USA je hluboce rozhořčil. Americké rozhodnutí se rovněž setkalo s hlasitou kritikou mnoha arabských zemí a několik evropských států vyjádřilo obavy, že Trumpův krok zbrzdí mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael tvrdé zákroky proti Palestincům v Gaze hájí tím, že radikální hnutí Hamás, které v enklávě vládne, chce protesty využít k útokům na Izrael.

Islamistické hnutí Hamás sice v Gaze vládne, ale kontrolu nad přechodem Rafáh s Egyptem a Erez s Izraelem předalo loni představitelům Západem uznávané palestinské samosprávy, která vládne na Západním břehu Jordánu. Učinilo tak na základě dohody zprostředkované Egyptem. Egypt v roce 2013 na dlouhou dobu uzavřel hranici s Gazou po útocích na egyptské bezpečnostní složky na Sinajském poloostrově, z kterých obvinil radikály z Gazy.