Lidé o Dušičkách vzpomínají na zemřelé. Pětina z pohřbů jsou církevní obřady, víc jich je na Moravě

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 3. listopadu 2018 0:22

Praha - Lidé si připomněli Památku zesnulých. O svátku lidově nazývaném Dušičky lidé vzpomínají na své blízké, navštěvují hroby zemřelých, pokládají na ně květiny a zapalují svíčky jako symbol života. Dušičky jsou spojené také se zvýšeným provozem na silnicích, kdy za volant usedají i "sváteční řidiči". Podle průzkumu agentury IPSOS se o nadcházejícím dušičkovém víkendu chystají na hřbitov téměř čtyři pětiny Čechů.

V bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě se uskutečnila slavnostní bohoslužba věnovaná památce zesnulých, které předsedal pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Bohoslužby za věrné zemřelé byly také na jiných místech po celé republice. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. 

V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena s veselicí s názvem halloween. Halloweenské akce se konají i v Česku, účastní se jich hlavně školní a předškolní děti, nejvíce se ujalo vyřezávání dýní. V Latinské Americe se na Den mrtvých (Día de Muertos) konají průvody masek, v Katalánsku se slaví tento týden Kaštaniáda (Castanyada).

Přibližně pětina obřadů, jimiž se pozůstalí loučí se zemřelým, jsou dnes církevní pohřby, která ale dnes mírně klesají. Většinou se konají v kostele. Převládá u nich uložení do země nad kremací, obecně je to naopak. V Čechách má přitom pohřeb s církevními obřady necelých 12 procent zemřelých, na Moravě je to víc než třetina. Církevní pohřeb vystrojí pozůstalí asi 20 procentům zemřelých, přibližně stejný podíl obyvatel Česka při posledním sčítání lidu v roce 2011 uvedl, že patří k věřícím, bylo to přes dva miliony lidí. Přes milion z nich se hlásil k římskokatolické církvi.

V posledních letech se objevuje i trend zemřelé nepohřbívat vůbec a obce evidují rostoucí počet takzvaných sociálních pohřbů. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj se jejich počet od roku 2007 zdesetinásobil na 1450 v roce 2017 a stát na ně uhradil obcím deset milionů korun. Přesto představují pouze 1,3 procenta na celkovém počtu zemřelých, uvedla ČBK. Sociální pohřeb stojí průměrně sedm tisíc korun, cena běžného pohřbu s obřadem začíná přibližně na 25.000 Kč. Uložení do země vyjde dráž než kremace.

Klasické pohřby do země jsou na ústupu u většiny necírkevních pohřbů. U církevních pohřbů je tomu naopak, dlouhodobě jsou téměř dvě třetiny pohřbů do země a kolem jedné třetiny kremace. Na Moravě je podíl církevních pohřbů do země ještě vyšší. Oproti tomu podle Společnosti přátel žehu je aktuálně tři čtvrtiny zemřelých při běžném pohřbu zpopelněno, Správa pražských hřbitovů udává až 90 procent zpopelněných těl, uvedla ČBK. V Moravské provincii, jíž tvoří diecéze Brněnská, Olomoucká a Ostravsko-opavská, je celkově církevních pohřbů víc, vloni to bylo téměř 13.000 pohřbů, což představuje 61 procent ze všech církevních pohřbů v ČR.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře