Inaugurace Madura vyvolala rozkol mezi místní církví a Vatikánem

Ze světa / vlu / ČTK / 11. ledna 2019 21:01

Caracas - Inaugurace venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na další funkční období způsobila rozkol mezi tamní katolickou církví a Vatikánem. Čtvrtečního ceremoniálu se totiž podle argentinského tisku zúčastnil zástupce Vatikánu ve Venezuele. Místní katolická církev přitom považuje pokračování autoritářského prezidenta v úřadu za nelegitimní, stejně jako ho neuznává řada zemí regionu či USA.

Předseda venezuelské biskupské konference José Luis Azuaje označil nový šestiletý mandát Madura za „nelegitimní a morálně nepřijatelný“. Loňské prezidentské volby bojkotovala opozice a za nedemokratické je označila i EU, USA a řada zemí regionu. Nevládní i mezinárodní organizace také tamní režim dlouhodobě kritizují za porušování lidských práv a některé země kvůli tomu na jeho představitele podaly i stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu.

Argentinská média dnes informovala, že čtvrteční Madurovy inaugurace se účastnil i zástupce Vatikánu ve Venezuele George Koovakod. Nejmenovaný zdroj, který pro vysvětlení oslovil deník La Nación, k tomu mimo jiné řekl, že „Vatikán vždy hledá otevřené dveře pro dialog“. O ten se už v roce 2016 Vatikán pokusil, jím zprostředkované rozhovory mezi venezuelskou vládou a tamní opozicí ale ztroskotaly.

Exprezidenti kritizují papeže

Vatikán už v pondělí vydal prohlášení, v němž zdůraznil, že se „nevměšuje do záležitosti států“, že chce být „k službám pro dobro všech lidí“ a že chce podporovat mír a usmíření ve společnosti. Reagoval tak na kritický dopis 20 exprezidentů Latinské Ameriky, jimž se nelíbilo vánoční poselství papeže Františka. Ten v něm hovořil i o Venezuele a Nikaragui a popřál jim vyřešení problémů mírovou cestou a dialogem. Exprezidentům se ale nelíbilo, že nezmínil porušování lidských práv oběma těmito režimy. Mezi signatáři dopisu byl například exprezident Kostariky a držitel Nobelovy ceny míru Óscar Arias, bývalý argentinský prezident Fernando de la Rúa či exprezident Mexika Vicente Fox.

Madurova socialistická vláda, jejíž řízená hospodářská politika výrazně přispěla k nynější hluboké ekonomické krizi ve Venezuele, se posledních několik let drží u moci i díky nejvyššímu soudu. Ten v roce 2016 zablokoval činnost parlamentu, který od voleb z prosince 2015 ovládá opozice. Mnozí považují parlament za jediný demokratický orgán v zemi.

Inaugurace Madura se zúčastnila jen hrstka hlav států, dorazili pouze levicoví prezidenti Bolívie, Nikaraguy, Kuby a Salvadoru. Přijel například i viceprezident Turecka, na jehož podporu venezuelská vláda v ekonomické krizi spoléhá, podobně jako na pomoc Ruska nebo Číny.

Dvě desítky amerických zemí přijaly ve čtvrtek na mimořádném zasedání Organizace amerických států (OAS) rezoluci, v níž označily Madurův nový mandát za nelegitimní. Ze 35 členů OAS ji podpořilo 19 zemí, včetně USA, Kolumbie, Argentiny, Brazílie, Chile, Kostariky či Peru.

Za posledních několik let uteklo z Venezuely kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi podle OSN na tři miliony lidí. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře