Výstava představí Litomyšl jako centrum Jednoty bratrské

Dnes byla zahájena v Regionálním muzeu v Litomyšli reprezentativní výstava In monte Oliveti, která představí Litomyšl jako významné kulturní a náboženské centrum v první polovině 16. století. Podstatnou úlohu ve městě tehdy hrála Jednota bratrská a její tiskárna "na hoře Olivetské", jež patří k nejstarším v českých zemích. První tiskárna ve městě působila od roku 1506, řekl dnes novinářům ředitel muzea René Klimeš.

"Tiskla v první polovině 16. století především díla pro Jednotu bratrskou. Zároveň v té době Litomyšl byla hlavním centrem Jednoty bratrské u nás, sídlil tu bratrský biskup," uvedl Klimeš.

Výstava představí řadu vzácných dobových tisků jak z Litomyšle, tak z jiných tiskáren. Exponáty pocházejí z 11 institucí včetně jedné německé. Prohlédnout si bude možné i známá díla tehdejší typografie, například Práva městská od Brikcího z Licka, Šamotulský kancionál nebo Bibli kralickou.

Pro návštěvníky bude atraktivní také velký interaktivní model Litomyšle z roku 1540. Tehdy zde existovala dvě formálně samostatná města, dolní kolem velkého náměstí a horní u hradu Kostků z Postupic. Interaktivní část modelu přibližuje dobový život ve městě, například lázeňství, pivovarnictví, řemesla, opevnění a řadu dalších témat. Zajímavým artefaktem bude rovněž plně funkční tiskařský lis, který nese nápis Praelum Pauli, latinsky lis Pavlův ve smyslu Pavla Olivetského, prvního litomyšlského tiskaře. Budí pozornost již svojí mohutností a rozměry, vysoký je 2,4 metru.

Litomyšl je po Plzni, Vimperku, Praze a Kutné Hoře pátým městem v Čechách, kde se začaly tisknout knihy. Mezi lety 1503 až 1505 sem přišel první tiskař Pavel z Meziříčí, později zvaný Olivetský z Olivetu. Své tisky označoval formulací "in monte Oliveti", odkazující na místo, kde jeho tiskárna působila. Horou Olivetskou se nazýválo litomyšlské zámecké návrší, a to podle stejnojmenného premonstrátského kláštera, který stál ve středověku v místech zámku.

Nad jednotou i tiskárnou drželi ochrannou ruku Kostkové z Postupic, majitelé Litomyšle sídlící na místním hradě. Tiskárna pracovala převážně pro jednotu, vydávala spisy jejích teologů, například Lukáše Pražského a zdejšího bratrského biskupa Jana Augusty, díla Jana Husa i aktuální práce německého reformátora Martina Luthera přeložené do češtiny. Produkci doplňovala světská literatura, k níž náležel i cestopis Martina Kabátníka, litomyšlského měšťana, který podnikl cestu do Jeruzaléma a Egypta. Spis muzeum v návaznosti na výstavu znovu vydává, druhou tiskovinou je drobný průvodce po místech spjatých s dějinami tisku v Litomyšli včetně mapky tiskáren v předchozích 500 letech. Výstava potrvá do 8. září.