Putin potřetí jednal s Františkem, opět se opozdil

Pokud jde o případnou Františkovu cestu na Východ, podle Putinova poradce Jurije Ušakova případné pozvání papeže do Ruska stále není na pořadu dne. Proti papežově cestě se staví ruská pravoslavná církev.

"Děkuji vám za čas, který jste mi věnoval," řekl Putin na konci schůzky v papežské knihovně trvající 55 minut. "Byla to velmi věcná, zajímavá diskuse," dodal. Podrobnosti o jednání nejsou zatím známy. Papež daroval Putinovi rytinu zobrazující Svatopetrské náměstí, na oplátku dostal ikony s apoštoly Petrem a Pavlem.

Putin dorazil s asi 50minutovým zpožděním na první schůzku s Františkem v roce 2013 a na druhé schůzce v roce 2015 měl více než hodinové zpoždění, podotkla agentura Reuters.

Za svou dosavadní politickou dráhu se Putin setkal šestkrát se třemi papeži. Jeho nynější návštěva předznamenává páteční audienci zástupců ukrajinské řeckokatolické církve ve Vatikánu.

Ruský prezident má v Římě na programu i setkání se svým italským protějškem Sergiem Mattarellou a jednání s premiérem Giuseppem Conte, po kterém oba státníci ohlásili tiskovou konferenci. Večeřet má hlava ruského státu s Contem a oběma vicepremiéry, Luigim di Maiem a Matteem Salvinim. 

Podle Reuters se očekávalo, že hlavním tématem jednání s papežem bude Ukrajina, která zůstává citlivou otázkou ve vztazích Ruska s Vatikánem. Při předchozí schůzce v roce 2015 František vyzval Putina, aby se "upřímně a silně" snažil o dosažení míru a pomohl ukončit boje mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatistickými povstalci na východě země.

Ukrajinský náboženský svět loni poznamenalo napětí, když ukrajinská pravoslavná církev, která byla po staletí pod kontrolou Moskvy, vyhlásila nezávislost. Rusko se staví proti nezávislosti ukrajinské pravoslavné církve a tvrdí, že tento krok měl více politický než náboženský důvod.

Putin se těsně spojil s ruskou pravoslavnou církví a obvinil vládu v Kyjevě, že se vměšuje do života pravoslaví.

František se před třemi lety na Kubě setkal s hlavou ruské pravoslavné církve, patriarchou Kirillem. První setkání hlav obou církví mělo představovat mezník v zacelování tisícileté roztržky mezi západní a východní větví křesťanství.

Poslední sovětský prezident Michail Gorbačov a první ruský prezident Boris Jelcin sice zvali papeže - tehdy Jana Pavla II. - k návštěvě, ale cesta se neuskutečnila kvůli napětí mezi Vatikánem a ruskou církví, největší a nejvlivnější v pravoslavném světě.