Číhošťský zázrak se stal před sedmdesáti léty záminkou pro perzekuci církve

V malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se tehdy při bohoslužbě v místním katolickém kostele o třetí adventní neděli během kázání faráře Josefa Toufara údajně několikrát pohnul asi půl metru vysoký kříž umístěný na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se měl později ještě opakovat, samotný farář se o události dozvěděl od farníků až několik dní poté. Údajně zázračný pohyb kříže vzbudil pozornost mezi věřícími, církevními hodnostáři ale také u komunistické Státní bezpečnosti (StB).

Vládnoucí komunistická moc označila "zázrak" za podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí katolické církve, a případ využila k útokům na církevní kruhy. Ty vyvrcholily sérií politických procesů s náboženskými činiteli.

Vyšetření zázraku svěřily špičky totalitní moci takzvané Instruktážní skupině StB, která 28. ledna 1950 zatkla faráře Toufara a poté se ho snažila ve valdické věznici na Jičínsku přinutit k přiznání, že pohyb kříže sám zinscenoval. Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec 22. února kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Ztýraný sedmačtyřicetiletý kněz zemřel tři dny nato, 25. února 1950, na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze, kam jej převezli z valdického vězení.

Kovová schrána s ostatky kněze Josefa Toufara byla v roce 2015 uložena do hrobu v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Předtím se k ní přišly poklonit stovky poutníků
Autor: Christnet / Vít Luštinec

Pochován byl do společného hrobu v pražských Ďáblicích pod jménem Josef Zoukal, příbuzným byla jeho smrt oznámena až v roce 1954. V dubnu 2013 dala Česká biskupská konference souhlas k Toufarově blahořečení. V říjnu 2014 dostal Toufar in memoriam od prezidenta medaili Za zásluhy I. stupně a v listopadu 2014 byly z hromadného hrobu v Ďáblicích vyzvednuty jeho pravděpodobné ostatky. Forenzní genetici na základě analýzy DNA a genetických profilů koncem června 2015 prohlásili, že prokazatelně patří Toufarovi. V červenci 2015 pak byl umučený kněz pohřben v číhošťské farnosti, kterou před svou smrtí v 1950 naposledy spravoval.

Stejně jako Toufara potkal smutný osud i fotografa Josefa Peškeho, který v lednu 1950 vychýlený kříž vyfotil. Celých 13 let strávil v uranových dolech v Jáchymově, a to pouze proto, že údajně svými fotografiemi číhošťský zázrak propagoval.

Tehdejší režim se rozhodl využít událostí v Číhošti k proticírkevní propagandě. Komunisté o údajném spiknutí, které mělo sedláky přesvědčit, aby nevstupovali do zemědělských družstev, nechali natočit propagandistický film. Původně v něm měl hrát Toufar, ale jeho špatný zdravotní stav to nedovolil. StB ve zmanipulovaném dokumentu představila zvláštní zařízení s provazy a táhly, s jejichž pomocí měl kněz pohyb kříže ovládat. Dalším propagandistickým dílem podobného typu byla kniha Vladimíra Hodače Číhošťský zázrak.

Událost s údajně pohyblivým křížem v Číhošti se dodnes nepodařilo přesvědčivě vysvětlit. Případem se po roce 1989 obsáhle zabýval mimo jiné Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Ani ten ale nepřišel s jednoznačným vysvětlením. "Můžeme se jenom dohadovat, zda akci dopředu nepřipravila státní moc, tedy zda nešlo o provokaci StB na objednávku KSČ. 

Jak tedy došlo k pohybu křížku? "Nedovedl jsem si vysvětlit, co bylo příčinou toho jevu," řekl v červenci 1968 ve své výpovědi před vojenskou prokuraturou želivský opat Vít Tajovský. "Nechtěl jsem jej hodnotit jako zázrak, to by v té době bylo jistě odvážné," dodal. "Nemohu ovšem možnost zázraku vyloučit. Nemohu ani vyloučit, že samotný křížek byl špatně napíchnut na hřebík v podstavci kříže. Pak by mohla být příčina vychýlení i v tom. Vím však bezpečně, že nikde nebyly žádné skoby, žádné hřebíky, a to ani ve zdi, na oltáři či kazatelně. Ani žádné stopy po nich."

StB využil kauzu k procesu s církevními představiteli. Krátce po zatčení Toufara byl zatčen Tajovský a zatčení nebo internace čekala také většinu opatů a vyšších církevních hodnostářů v republice. Tajovský byl již v prosinci 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke 20 letům vězení. Režim v témže roce vyhostil papežského nuncia a přerušil diplomatické styky s Vatikánem, začala likvidace řeholních řádů.