Francie řeší duchovní zneužívání

Ze světa / krb / La Croix / 17. prosince 2019 12:51 Paříž -

V pondělí 9. prosince se v Paříži sešla více než stovka francouzských představených řeholních společenství spolu s oběťmi duchovního zneužití a s psychoterapeuty a právníky. Rozhodli se tak společně reagovat na krizi, kterou církev prochází, a pojmenovat důvody, jež k manipulaci ze strany církevních autorit vedou, přemýšlet nad prostředky, jakými jí předcházet, a pomoci obětem.

„Ten člověk hodně pracoval s Božím slovem, a pro mě bylo Boží slovo vším… A pokaždé, kdy jsem poté přišel na duchovní a pro mě tak důležité místo, kde jsme se scházeli, pořád se mi v myšlenkách spojovalo s ním,“ svědčila na prosincovém setkání o manipulaci během duchovního doprovázení jedna z obětí.

Odhalení několika předchozích let jasně ukázala, že zneužívání v církvi nemá jen sexuální charakter, ale velice často duchovní (pozn. pojem duchovního zneužití popisoval v únoru 2018 Jan Jandourek pro magazín Christnet). Jeho následky přitom mohou být stejně hluboké jako u sexuálního zneužívání, v církvi se ale málokdy skutečně řeší. „Celá bytost je tím zlomena, zasahuje to i víru, protože do duše bylo zaseto něco smrtelného,“ dokládala další z obětí.

Konference vyšších představených ženských i mužských řeholí se proto na svém studijním dnu rozhodla postavit k otázce manipulace i zneužití svědomí. Právě zneužití svědomí jeden z účastníků diskuse dominikán Gilles Berceville odsoudil, neboť podle něj „zasahuje samotnou sílu, která člověka motivuje, aby nezůstal stát na místě, útočí na jeho hledání smyslu.“ Duchovní zneužití je na rozdíl od zneužití svědomí „manipulací víry“. V jakémkoliv zneužívání je vždy přítomen nátlak, jakmile je ale „vědomí oběti bdělé, dokáže si to včas uvědomit, a z nezdravého vztahu odejít,“ vysvětlila psychoterapeutka Isabelle Chartier-Siben, která vede mj. organizaci „To znamená“ (C’est-à-dire) pomáhající obětem fyzického, psychického i duchovního zneužití, zároveň hovořila o mechanismech, jimiž si k sobě autorita svou oběť přitahuje.

Během odpoledních pracovních skupin zavládla mezi řeholnicemi, řeholníky, novicmistrovými a novicmistry nejistota, kdo určuje jejich správné místo v komunitě nebo jak poznat, že oni sami nebo někdo jiný zneužívá svou moc. Bratr sv. Jana hovoří otevřeně: „Myslím si, že sám nejlépe vím, co chce Bůh pro člověka přede mnou a co je pro něj dobré? Je důležité tady odpovědět, že ne.“ „Potřebuji se já sám setkat s tou osobou? Velmi rychle se totiž v našich vztazích doprovázení můžeme cítit nepostradatelní. I tady je potřeba odpovědět, že ne,“ uvedl jeden z diskutujících řeholníků. Všichni zdůrazňovali pomoc psychologů, možnost supervize a neustálou práci sám na sobě.

Ten, kdo zažil duchovní zneužití, často cítí obrovskou vinu a je zvlášť citlivý k jakémukoliv dalšímu duchovnímu nátlaku, oběti proto hovořily o potřebě velkorysého respektu během duchovního doprovázení. Jiná z obětí dokládá, jak moc jí pomohlo, když jí nový doprovázející doporučil, ať na čas přestane chodit na mši a modlit se. „Potřeboval jsem čas, abych rozlišil mezi falešným obrazem Boha, který jsem přejal, a Bohem samým, který respektuje mou svobodu.“

Psychoterapeutka následně zdůraznila, že ve jménu křesťanského odpuštění nelze přeskočit fázi smutku a skutečné psychologické pomoci. Jedna z mladých komunit, Mnišské fraternity Jeruzaléma, již zareagovala vytvořením speciálního místa, kde přijímají oběti, které zažily uprostřed jejich společenství jakoukoliv formu duchovního zneužití.

Zpracováno na základě textu Céline Hoyeau z La Croix 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře