Česká křesťanská akademie slaví 30 let trvání. V jejím čele je od smrti Josefa Zvěřiny Tomáš Halík

Domácí zpravodajství / kir / ČKA / 18. ledna 2020 18:26

Praha - Česká křesťanská akademie (ČKA) si v těchto dnech připomíná 30. výročí svého vzniku. Magazín Christnet o výročí informovala Ilona Trnková, ředitelka ČKA. Česká křesťanská akademie (ČKA) vznikla jako první nezávislá ekumenická instituce na počátku roku 1990; navázala na činnost křesťanských bytových seminářů v době komunismu. Jejím posláním je podporovat dialog mezi církvemi a společností, vnitrocírkevní dialog, ekumenický a mezináboženský dialog a rozvoj křesťanských intelektuálních center v regionech.

Dnes má ČKA 1110 členů, 68 místních skupin po celé České republice, 11 odborných sekcí a několik kolektivních členů (jako je Asociace katolických lékařů, Společnost pro církevní právo, Vysokoškolské katolické hnutí apod.) ČKA pořádá přednášky, semináře, konference a odborná kolokvia, věnuje se výzkumné a publicistické činnosti (vydává např. časopis Universum). V současné době je ČKA nositelem čtyř výzkumných úkolů, kromě jiného mezinárodního výzkumného projektu Víra a přesvědčení nevěřících, do něhož jsou zapojení přední teologové, sociologové a filozofové z řady evropských zemí i USA.

Do čela ČKA byl zvolen v lednu 1990 Josef Zvěřina, teolog a obhájce lidských práv, živý symbol intelektuální a morální obrody české katolické církve po Druhém vatikánském koncilu. Po jeho smrti v létě téhož roku byl prezidentem ČKA zvolen jeho žák Tomáš Halík, který ČKA řídí na základě opětovných zvolení už bezmála 30 let. Na Valné hromadě v lednu 2019 byli ve svých funkcích potvrzeni dva vicepresidenti, evangelický teolog prof. Pavel Hošek a historik doc. Jaroslav Šebek. Ředitelkou ČKA je od r. 2013 Ilona Trnková.

Na Valné hromadě při příležitosti 30. výročí svého vzniku schválila ČKA vznik sekce pro křesťanskou spiritualitu, která zahrne Asociaci duchovně doprovázejících a převezme záštitu nad Centrem spirituality v Kolíně. Členové rovněž schválili dopis prezidentce Slovenské republiky Zuzaně Čaputové, v níž vyjadřují podporu její výzvě, aby se křesťané stavěli proti jazyku nenávisti a usilovali o spojení v rozdělené společnosti. Dále odeslali dopis prezidentu Německé biskupské konference kardinálu Reinhardu Marxovi a prezidentu Centrálního výboru německých katolíků prof. Thomasi Sternbergovi, v němž vyjádřili hlubokou sympatii a podporu iniciativě katolické církve v Německu „synodální proces“. V dopise stojí: „Současná situace v církvi je jistě krizí určitého typu křesťanství, ale zároveň je i kairos pro obnovu církve a prohloubení víry.“

 Výzvy programového dokumentu ČKA

V programovém dokumentu ČKA, schváleném na Valné hromadě 18. ledna, se mimo jiné píše: „Pamětlivi slov Jana Pavla II. při jeho první návštěvě Československa se nechceme nostalgicky vracet k minulosti, nýbrž chceme budovat chrám svobodné společnosti v síle toho, k čemu křesťané v době pronásledování uzráli. Proto i nadále chceme rozvíjet odkaz osobností, které prošly utrpením perzekucí a stali se protagonisty obnovy církev v duchu 2. vatikánského koncilu – za všechny jmenujeme Josefa Zvěřinu a datu Otu Mádra.

Chceme i nadále rozvíjet dva ze tří hlavních úkolů, které papež Benedikt XVI. označil za priority církve v Čechách: vzdělání a upřímný dialog s agnostiky a duchovně hledajícími.

Plně podporujeme reformní snahy papeže Františka, jeho úsilí o překonání klerikalismu, posílení synodálního principu, povzbuzení laiků a uznání důstojnosti žen v církvi, jeho úsilí o mír a sociální spravedlnost a zodpovědnost za přírodu, celé Boží stvoření.

S porozuměním sledujeme iniciativu německých biskupů, kněží i laiků „synodální proces“ – cestu upřímného a otevřeného dialogu o vážných problémech současné církve a vysíláme na toto jednání své zástupce jako pozorovatele. Uvědomujeme si, že obdobný proces dialogu je potřebný i v naší církvi a uděláme vše proto, aby Česká křesťanská akademie byla aktivním nositelem toho dialogu.

Se znepokojením sledujeme snahy zneužívat symboly a rétoriku křesťanství k podpoře nacionalismu, populismu a politického extrémismu zejména v zemích „visegradské čtyřky“. Odmítáme šíření strachu a beznaděje a jazyk nenávisti.

Podporujeme projevy solidarity s potřebnými, s obětmi válek a bídy, zejména s dětmi. Myslíme také na oběti sexuálního a psychologického zneužívání a odmítáme snahy bagatelizovat tyto problémy v církvi.

Chceme přispět k tomu, aby církev podle slov Jana Pavla II. byla „domem ze skla“.

Uvědomujeme si, že křesťané jsou menšinou v české společnosti, chceme však být tvořivou a plodnou menšinou, solí a kvasem. Česká křesťanská akademie proto hledí do budoucnosti s pevnou vírou a nadějí.“

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře