Katolický týdeník připomněl 75. výročí popravy evangelického faráře Bonhoeffera

Ze světa / mtz / Vlastní zpráva / 9. dubna 2020 12:40

Flössenburg, Bavorsko - Exekuce ani ne čtyřicetiletého evangelického teologa byla vykonána na zvláštní rozkaz Hitlerův 9. dubna v koncentračním táboře Flössenburg, dnes pár kilometrů od českých hranic, pouhý měsíc před koncem války.

"Dietrich Bonhoeffer byl muž všestranně nadaný (zejména v hudbě) a vzdělaný (už v 21 letech se stal doktorem teologie), s mimořádným rodinným zázemím, ekumenickou šíří a duchovním ponorem, píše v příloze Perspetivy Katolického týdeníků Martin T. Zikmund. Ačkoli období, kdy mohl teologicky pracovat, bylo značně omezené, souborné historicko-kritické vydání jeho spisů představuje šestnáct většinou silných svazků. Nejznámější jeho texty však jsou útlé příručky duchovní literatury jako „Následování“, „Život ve společenství“ anebo jeho dopisy z vězení, které u nás vyšly pod názvem „Na cestě k svobodě“.

Víc než akademická teologie Bonhoeffera zajímala radikální podoba učednictví, úzká cesta následování – tváří v tvář boptnajícímu nacionálnímu socialismu, jakož i ideovému zmatku a vyznavačské schizofrenii křesťanských církví. Jednoznačně se stavěl i proti perzekuci Židů. Později se zapojil do širší skupiny těch, kdo skrytě připravovali státní převrat, operace Valkýra však dopadla neúspěšně.

Na sklonku roku 1942 napsal Bonhoeffer esej Po deseti letech, v níž reflektoval, co s jeho národem udělalo desetiletí Hitlerovy vlády. Text napsal jen pro omezený počet přátel, jeho otec Karl, který se těšil všeobecnému respektu jako prvotřídní psychiatr a vzdělanec, ji v Dietrichově nepřítomnosti předčítal rodině o Vánocích 1942. Zachovala se jen jedna kopie ukrytá právě v jejich berlínské vile. V tomto textu, který má mnoho co říct i dnes, napsal něco, co předurčilo i jeho další osud (5. dubna 1943 byl zatčen).

„Kristus se vyhýbal utrpení tak dlouho, dokud nepřišla jeho hodina; pak mu však vyšel svobodně vstříc, chopil se ho a přemohl je (…) Nikdo z nás není Kristus, ale chceme-li být křesťany, znamená to, že se máme podílet na Kristově velkodušnosti odpovědným činem, který se svobodně chopí pravého okamžiku a postaví se nebezpečí, jakož i opravdovou účastí, která nepramení ze strachu, nýbrž z osvobozující a spásné Kristovy lásky ke všem trpícím. Nečinné vyčkávání a tupé přihlížení, to není křesťanský postoj. Křesťana nevolají k činu a ke spoluutrpení teprve zkušenosti na vlastním těle, nýbrž zkušenosti bratří, kvůli nimž trpěl Kristus.“

 

Celý článek o Dietrichu Bonhoefferovi je dostupný on-line v Katolickém týdeníku č.14. Týdeník  v době nouzového stavu zpřístupnil zdarma své vydání ve formátu pdf. Své čtenáře pak vyzval k poštovnímu odběru novin.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře