Výročí Bílé hory bude připomínkou, ne oslavou, shodují se církve

"Nebude to slavení, říkáme tomu připomínka, je pro nás důležité setkat se s tématem z různých úhlů pohledu," řekla dnes zástupkyně kláštera a poutního místa na Bílé hoře sestra Francesca Šimuniová. Areál nese jméno Panny Marie Vítězné, obsahově je zaměřen na vítězství katolické církve. "Chceme dát lidem možnost k zažití toho krásného místa, k setkání s tématem, které je kontroverzní, které bylo plné bolesti, a pochopit, co všechno může mít jedno místo v sobě," uvedla Šimuniová.

Na 15. a 16. srpna sestry plánují poutní slavnost s prohlídkami kláštera, přednáškami, koncertem barokní hudby i modlitbami. Od září do listopadu se ve spolupráci s Národním archivem otevře v poutním areálu výstava k výročí bitvy na Bílé hoře. Organizátoři slibují ukázat i dokumenty nalezené při opravách kostela. Texty a ilustrace na výstavě mají přiblížit příběh bitvy a proměny jejího vnímání v českých i evropských dějinách. Zvláštní pozornost bude patřit poutnímu areálu.

Další akce připravují ve spolupráci různé církve v Česku působící. V samotný den výročí bitvy 8. listopadu se kromě koncertu v katedrále sv. Víta uskuteční od 15:00 ekumenické nešpory na Bílé hoře. Budou obsahovat i kajícnou modlitbu, v které budou představitelé církví vyznávat minulá zranění a prosit za odpuštění a za naději pro společnou cestu do budoucna. Na nešpory naváže odhalení kříže smíření v Aleji exulantů. Smírčí kříže patří do české duchovní tradice a bývaly vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Kříž pro Bílou horu navrhl německý benediktýn Abraham Fischer.

Trojitý kříž sestává ze dvou zrezlých ocelových částí, které jako by představovaly dvě znesvářené strany konfliktu, rez jako by ukazovala na hříšný a konflikty naplněný svět. Modrá, titanová část, třetí kříž, který nepodléhá vlivům prostředí, jako by poukazoval k nebesům a k tomu, že skutečného smíru můžeme dosáhnout především tehdy, když si uvědomíme, že nás spojuje to, co leží mimo tento svět, uvedl generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.