Turecko ostře odsoudilo řeckou reakci na otevření mešity
Ze světa / kir / ČTK / 29. července 2020 13:35Ilustrační foto - Hagia Sofia v Istanbulu (chrám - mešita - muzeum)
Autor: Wikipedia.org / Arild Vagen / Wikimedia Commons
Ankara/Atény - Turecko ostře odsoudilo řecké reakce na páteční muslimské modlitby v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který se po dva týdny starém rozhodnutí tureckého prezidenta přeměnil z muzea opět na mešitu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis řekl, že krok Turecka je urážkou civilizace 21. století.
Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí mu odpověděl, že Atény by se měly "probudit z byzantského snu" a přestat používat Hagii Sofii jako záminku pro vyjádření svého nepřátelství k islámu, uvedla agentura Anadolu. K celé kauze se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Řecko sice konkrétně nejmenoval, nicméně uvedl, že kritikům jednoduše vadí muslimové obecně a Turecko jako takové.
Řecko a Turecko jsou letití rivalové a rozhodnutí Ankary přeměnit původně křesťanský chrám po 85 letech opět na mešitu je ve vzájemných napjatých vztazích dalším výbušným tématem. V pátek na protest proti prvním muslimským modlitbám v dřívějším chrámu Boží Moudrosti zněly v Řecku zvony a aténský arcibiskup Hierónymos při zvláštní bohoslužbě přeměnu označil za "hříšný čin". V řeckých městech protestovaly stovky lidí a v Soluni během protestu podle Anadolu hořela turecká vlajka.
"Řecko opět ukázalo svoje nepřátelství vůči islámu a Turecku pod záminkou, že reaguje na otevření mešity k modlitbám," uvedl mluvčí turecké diplomacie Hami Aksoy. "Řecko by se mělo probudit ze svého byzantského snění, z něhož se nedokáže vymanit už 567 let, a zbavit se pocitů marnosti, které z toho pro něj pramení," dodal.
"Vidíme, že těmto zemím, které v uplynulých dnech nadělaly tolik rámusu, nejde o Hagii Sofiu nebo o východ Středozemního moře," okomentoval dění posledních dní Erdogan. "Jde jim o přítomnost tureckého národa a muslimů v tomto regionu," dodal v televizním projevu.
Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) vojsky Osmanské říše v roce 1453. Pro mnohé Turky je tak přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.
Vyhrocené turecko-řecké vztahy silně poznamenala i migrační krize a spory ohledně tureckých průzkumných lodí v Egejském moři. Ankara vysílá své lodi určené k průzkumu možností těžby ropy a zemního plynu do sporných vod, které podle Atén spadají pod řeckou správu, a Řecko tyto operace označuje za nelegální.
Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:
Přispět nám můžete i v kryptoměnách:
Související zprávy a články
Aktuální zprávy
19.04.2024 11:27Do Židovského muzea se vrátila ztracená ozdoba tóry, která měla jít do dražby
18.04.2024 17:56Ruští pravoslavní označili agresi proti Ukrajině za svatou válku. Prohlášení vyvolalo ostré reakce
18.04.2024 17:54Evangelická církev v Heidelbergu láká na bohoslužby pomocí písní Taylor Swiftové
Diskuze k zprávě
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Bankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010