Před 70 léty začali evangelíci budovat své horské středisko v Krkonoších

Kraje: Královéhradecký / ska / Vlastní zpráva / 30. prosince 2020 18:14

Vrchlabí, Strážné - Před 70 léty v prosinci 1950 Českobratrská církev evangelická převzala do své správy horský dům čp. 21 od národních správců Alexandra a Jany Kunzových v bývalé krkonošské obci Herlíkovice /Hackelsdorf (dnes patří pod Strážné). Byl to tak v pořadí již třetí dům, který církev získala v okolí secesního kostela a začala zde budovat své rekreační a zemědělské středisko Horský domov. Kostel i domy ještě několik let předtím užívali obyvatele převážně německé horské vesnice.

"Manželé Kunzovi tento zemědělský konfiskát získali po válce zřejmě v r. 1947 po vysídlení německého vlastníka Laurenze Fischera a jeho rodiny (v květnu 1946). Dva z objektů mají dodnes jméno po národních správcích, právě Kunzárna a menší Vokurka, přesto, že je užívali jen pár let," uvedl Jan Kirschner předseda spolku SEM Přátelé Herlíkovic na facebookovém profilu spolku. Název Sejkorka po romské rodině, která měla dostat hlavní budovu střediska (kdysi Gasthaus zur Sonne) jako odškodnění za pobyt v koncentračním táboře, se nedochoval.

„Národní správci byli často zlatokopové a brzy z pohraničí odcházeli. Alexandr Kunz se ale do poslední chvíle snažil zajistit řádné převzetí svého hospodářství církví a mohl odchod do Prahy urychlit vzhledem k úmrtí svého otce 1. listopadu téhož roku. Dnes je trochu úsměvné, že církev spolu s chalupou koupila koně, slepice, kozy, seno nebo třeba králíkárny, jak stojí v dokumentech z archivu Ústřední církevní kanceláře," napsal Kirschner, který tyto a další dokumenty i s pomocí pamětníků digitalizoval.

Spolek se staral o budovu posledních deset let a až do konce minulého roku ji měl od evangelické církve v zápůjčce. Budova sloužila k ubytování a brigádám mládeže i dalších generací od roku 1950 až do devadesátých let 20. století, kdy byla uzavřena a začala chátrat. Spolek vznikl v roce 2012 a prvotním impulsem byl právě neutěšený stav této krkonošské chalupy, jak uvedl předseda spolku v rozhovoru pro server PROpamatky.info.  Opravy dobrovolníci začali organizovat nejdříve svépomocí a od roku 2015 si na odborné a výškové práce najímali profesionální řemeslníky či firmy. Celkem spolek do údržby a oprav budovy investoval přes 600 tisíc korun, které získal převážně z dotací a darů a mnoho hodin práce dobrovolníků. V minulém roce byla budova nakonec prohlášena kulturní památkou. V dalších letech chce financování celkové rekonstrukce již zajistit vlastník objektu Českobratrská církev evangelická a využívat ji víceúčelově k rekreaci a dalším pobytům.

„Na úsilí o záchranu stavby brzy navázala řada komunitních aktivit na podporu střediska, života v obci i kazatelské stanici (koncerty v kostele, výroční bohoslužby, česko-německé projekty, úprava hřbitova, výstavy, zájem o historii místa atd.). „Chtěli jsme zdůraznit i jiný pohled na Herlíkovice a nevnímat je pouze jako rekreační středisko, které se často potýkalo s ekonomickými problémy a církev je ještě nedávno zvažovala prodat," dodal pro Christnet Jan Kirschner.

Upozornil také na to, že církev 30 let budovu nepotřebovala a mohla by proto v dnešní uspěchané a virem zasažené době zvážit i jiné než komerční využití; například pro život komunity v kombinaci s agroturistikou na horské farmě, pobyty mládeže a dobrovolnické pobyty v duchu starých herlíkovických tradic nebo podle dnešních vzorů z různých křesťanských komunit a spolků u nás i v zahraničí. Zajímavá může být i malá expozice o místní historii v časti domu; jako turistický cíl pro zvýšení atraktivity lokality.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře