V rámci Dne památky obětí holokaustu bude nasvícena synagoga nápisem We Remember

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 27. ledna 2022 14:45

Praha - Dnes je Den památky obětí holocaustu, který připomíná, že 27. ledna 1945 byl osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo rovněž na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. V Osvětimi se na výročí sešli tak jako tradičně každý rok přeživší tábora.

Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů. Počet židovských obětí dosáhl 2/3 ze všech československých občanů, kteří zahynuli za váky.

Večer mezi 17 – 23h dojde k symbolickému osvětlení fasády Staronové synagogy v Praze v Maiselově ulici. Federace židovských obcí, Židovská obec v Praze a JCC Prague se ve spolupráci se Signal Festivalem připojili k mezinárodní kampani #WeRemember u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí Holocaustu, kterou po celém světě pořádají organizace Světový židovský kongres (WJC) a UNESCO.  Jedná se o vzpomínkovou akci, která má rovněž veřejně vyslat společný signál proti antisemitismu a všem druhům nenávisti.  

Auschwitz-Birkenau byl největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor, vznikl roku 1940 na okupovaném polském území, ve městě Osvětim. Původně byl určen pro Poláky (Auschwitz), později byl podstatně rozšířen na území sousední obce Březinka (Auschwitz-Birkenau) a v letech 1942–1945 se – jako součást „konečného řešení“ (Endlösung) – stal místem masového vyhlazování židovského lidu. Němečtí národní socialisté v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau zabili více než milion Židů, dále desítky tisíc Poláků (70–75 tisíc), Romů (21 tisíc) a Rusů (15 tisíc) i několik tisíc vězňů jiných národností. Vzhledem k obrovskému množství židovských obětí se celosvětově jedná o dějiště největšího vyhlazování Židů a zároveň dějiště největší masové genocidy.

Putování papežů do Osvětimi

Tento koncentrační tábor nyní každým rokem navštěvují stovky tisíc lidí. Patřili mezi ně také tři poslední papežové. Jan Pavel II. navštívil Osvětim při své první pouti do Polska (7. června 1979). Prošel táborovou branou s nápisem „Arbeit macht frei“, strávil několik chvil v cele smrti svatého Maxmiliána Marii Kolbeho a modlil se na dvoře bloku číslo 11, kde byli vězni stříleni. Poté se přemístil do Březinky, kde slavil liturgii. 

Papež Benedikt XVI. prošel sám táborovou branou (28. května 2006) a během modlitby u mezinárodního památníku mučednictví národů pronesl promluvu, ve které řekl mimo jiné toto: „Jako Jan Pavel II. jsem i já kráčel podél nápisů v různých jazycích, vztyčených na paměť těch, kdo zde zemřeli. Jeden z nich je také v hebrejštině. Mocipáni třetí říše chtěli zahubit veškerý židovský lid, vymazat ho ze seznamu národů země. […] Tito násilní zločinci v podstatě chtěli s vyhlazením tohoto národa zabít také onoho Boha, který povolal Abraháma a na hoře Sinaj stanovil směrodatné principy lidského jednání, které zůstanou platné navždy. […] Zničením Izraele při šoa chtěli v posledku vyrvat také kořeny, z nichž vyrůstá křesťanská víra, a definitivně ji nahradit jimi vytvořenou vírou, vírou vlády nad člověkem, vlády silnějšího. […] Za těmito pamětními deskami se skrývají osudy bezpočtu lidských bytostí. Burcují naši paměť, burcují naše srdce. Nechtějí v nás vyvolávat nenávist: naopak, chtějí nám ukázat, jak je dílo nenávisti strašné.“

Papež František během své návštěvy bývalého koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau (29. července 2016) šel ve stopách obou svých předchůdců. Nepronesl zde žádnou promluvu, výmluvná byla ale i jeho tichá přítomnost. Do pamětní knihy pak zapsal: „Pane, smiluj se nad svým lidem. Pane, odpusť tak mnoho ukrutnosti.“ Svou návštěvu pak zakončil modlitbou u památníku mučednictví národů.

 

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře