"Hlas volajícího: Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha!" (Iz 40, 3)

Vaše Blaženosti, bratři biskupové a kněží,
bratři a sestry

1. Slova proroka Izaiáše, které evangelista aplikuje na Jana Křtitele, nám připomínají cestu, již Bůh vyznačil v lidských dějinách ve své touze učit a spasit svůj lid. Boží prozřetelnost mě dnes při mé jubilejní pouti za modlitbou na jistých místech spojených s Božími spásnými zásahy přivádí do Jordánska. Zdravím Jeho Blaženost Michela Sabbaha a děkuji mu za milá slova na uvítanou. Srdečně objímám řeckého pravoslavného exarchu Georga el-Murra a všechny členy Sboru katolických ordinářů ve Svaté zemi, stejně jako zástupce dalších církví a církevních společenství. Jsem vděčný státním představitelům, kteří si uctít naši slavnost svou přítomností.

Petrův nástupce je poutníkem v zemi požehnané přítomností Mojžíše a Eliáše, v níž sám Ježíš učil a konal zázraky (srov. Mk 10; Jn 10, 40-42) a kde prvotní církev vydávala svědectví v životech tolika světců a mučedníků- Celá církev, a dnes zvláště křesťanské společenství v Jordánsku, je v tomto roce Velkého Jubilea sjednocena v pouti k pramenům naší víry, pouti obrácení a pokání, smíření a pokoje.

Hledáme průvodce, který by nám ukázal cestu. A zde se setkáváme s postavou Jana Křtitele, hlasu volajícího na poušti (srov. Lk 3, 4). Ukazuje nám cestu, po níž se musíme vydat, mají-li naše oči "uzřít spasení Boží" (Lk 3, 6). Pod jeho vedením putujeme cestou víry, abychom jasněji viděli spasení, jež Bůh vykonal během dějin sahajících až k Abrahámovi. Jan Křtitel je poslední z řady proroků, kteří udržovali a sytili naději Božího lidu. V něm bylo její naplnění na dosah ruky.

2. Semenem této naděje byla zaslíbená daná Abrahámovi, když byl povolán, aby opustil vše co znal a vydal se za Bohem, jehož neznal (Gn 12, 1-31). Navzdory svému bohatství byl Abraham muž žijící ve stínu smrti, protože neměl syna ani vlastní zemi (srov. Gn 15,2). Zaslíbení se zdálo plané, protože Sára byla neplodná a země byla v cizích rukou. Abraham však složil svou víru v Hospodina, "věřil a měl naději, kde už naděje nebylo" (Řím 4, 18)

I když se to zdálo nemožné, Sáře se narodil Izák a Abraham obdržel zemi. A skrze Abrahama a jeho potomky se zaslíbení stalo požehnáním "všem čeledím země" (Gn 12, 3; 18,18).

3. Toto zaslíbení dostalo pečeť, když Bůh promluvil k Mojžíšovi na hoře Sinaji. To, co se odehrálo mezi Mojžíšem a Bohem na svaté hoře dalo podobu následujícím dějinám spásy jako Úmluva lásky mezi Bohem a člověkem , Úmluva, která sice vyžaduje poslušnost, ale zaslibuje osvobození. Desatero přikázání vytesaných do kamene na Sinaji-ale vrytých do lidského srdce od počátku stvoření-jsou Boží pedagogikou lásky ukazující jedinou jistou cestu k naplnění našich nejhlubších tužeb: nepotlačitelné hledání dobra, pravdy a harmonie lidským duchem.

Po čtyřicet let lid putoval než dorazil do této země. Mojžíš "jemuž se dal Hospodin poznat tváří v tvář," (Dt 34, 10) mohl zemřít na hoře Nebo a být pohřben "v údolí v moábské,… i když nikdo až dodnes nezná jeho hrob." (Dt 34, 5-6), ale Úmluva a zákon, jež přijal od Boha žijí věčně.

Čas od času museli proroci hájit Zákon a Úmluvu proti těm, kdo stavěli lidská pravidla a nařízení nad Boží vůli a tak vrhali lid do nového otroctví (srov Mk 6, 17-18). Samotné město Ammán, starozákonní Raba, připomíná hřích krále Davida, který způsobil smrt Urijášovi a vzal si jeho ženu Bat-šebu, protože právě zde Urijáš padl (2 Sam 11, 1-17). "Budou proti tobě bojovat", říká Bůh Jeremiášovi v prvním čtení, jemuž jsme dnes naslouchali, "ale nic proti tobě nezmohou, neboť já budu s tebou a vysvobodím tě" (Jer 1, 19). Proroci včetně Křtitele přicházeli, aby odsuzovali selhání dodržování Úmluvy a platili za to krví. Ale díky Božímu zaslíbení "budu s tebou a vysvobodím tě" stáli pevně jako "opevněné městp, sloup železný a bronzová hradba," (Jer 1, 18) a hlásali Zákon života spásy, nikdy neselhávající lásky.

4. Když nadešla plnost času ukázal Jan Křtitel u řeky Jordánu na Ježíše, na něhož Duch svatý sestoupil jako holubice (srov. Lk 3, 22) a který nebude křtít vodou, ale "Duchem svatým a ohněm" (Lk 3, 16). Nebesa se otevírají a my slyšíme Otcův hlas: "to je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil." (Mt 3, 17). V němu, Božím Synu, je naplněno zaslíbení dané Abrahamovi i Zákon daný Mojžíšovi.

Ježíš je uskutečněním zaslíbení. Jeho smrt na kříži a zmrtvýchvstání znamenaly konečné vítězství nad smrtí. Skrze Zmrtvýchvstání se rozlétly brány Ráje a my můžeme znovu vejít do Zahrady Života. Ve Vzkříšeném Kristu získáváme "milosrdenství, jež Bůh slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům na věky." (srov. Lk 1, 54-5)-

Ježíš je naplněním Zákona . Jedině Vzkříšený Kristus plně zjevuje smysl všeho co se událo u Rudého moře a na hoře Sinaj. Zjevuje pravou povahu Zaslíbené země, kde "smrti již nebude" (Zj 21, 4 ). Protože je "prvorozeným z mrtvých" (Kol 1, 18) je Vzkříšený Pán cílem všeho našeho putování: "Alfou i Omegou, prvním i posledním, počátkem i koncem" (Zj 22, 13).

5. V posledních pěti letech slavila církev v této oblasti Pastorační synodu církví ve Svaté zemi . Všechny katolické církve putovaly spolu s Ježíšem a znovu naslouchaly jeho výzvám. Svou cestu vpřed vytyčily v Obecném pastoračním plánu. Při této slavnostní liturgii rád přijímám výsledky synody jako znamení vaší obnovené víry a velkorysého odhodlání. K synodě patřila hluboká zkušenost společenství s Pánem a také velmi živého společenství církve jako byla zkušenost učedníků shromážděných kolem apoštolů na počátku církve (Sk 2, 42; 4, 32). Synoda jasně ukázala, že vaše budoucnost spočívá v jednotě a solidaritě. Modlím se a vyzývám celou církev, aby se modlila se mnou, aby dílo synody vedlo k posílení pout společenství a spolupráce mezi místními katolickými společenstvími v celé jejich bohaté různosti, mezi všemi křesťanskými církvemi a náboženskými společnostmi i mezi křesťany a dalšími velkými náboženstvími, jež zde vzkvétají. Kéž si síly církve-rodiny, farnosti, školy, laická sdružení, hnutí mládeže-dají jednotu a lásku jako nejvyšší cíl. Není žádné účinnější cesty jak se zapojit do sociální, profesionální a politické činnosti, než jsou skutky spravedlnosti, smíření a pokoje, k nimž synoda vyzývá.

Biskupům a kněžím říkám: Buďte dobrými pastýři podle Srdce Ježíšova ! Veďte vám svěřené stádce po cestách, jež vedou na zelené pastviny Jeho Království ! Posilujte pastorační život vašich společenství novou a dynamičtější spoluprací s řeholníky a laiky. V obtížích vaší služby skládejte svou důvěru v Hospodina. Vyrůstejte do Jeho větší blízkosti v modlitbě a On bude vaším světlem a radostí. Celá církev vám děkuje za vaši obětavost a misi víry, kterou konáte ve vašich diecézích a farnostech.

Mužům a ženám zasvěceného života vyjadřuji nesmírný vděk církve za vaše svědectví o svrchovanosti Boží ve všech věcech ! Buďte dál paprsky světla evangelní lásky, jež překonává všechny překážky. Laikům říkám: Nebojte se ujmout se svého oprávněného místa zodpovědnosti v církvi ! Buďte odvážnými svědky evangelia ve vašich rodinách a ve společnosti !

U příležitosti dnešního .jordánského Dne matek blahopřeji zde přítomným matkám a všechny matky vyzývám, aby byly budovatelkami nové civilisace lásky. Milujte své rodiny. Učte je důstojnosti všeho života, učte je způsobům harmonie a pokoje, učte je hodnozě víry, modlitby a dobroty ! Drazí mladí lidé, cesta života se před vámi otevírá. Budujte svou budoucnost na pevných základech Boží lásky a zůstaňte vždy sjednoceni s Kristovou církví ! Pomozte proměňovat svět kolem vás tím, že nabídnete vše co je ve vás nejlepšího do služeb druhým a vaší zemi.

A dětem, které dnes přistoupily k prvnímu svatému přijímání říkám: Ježíš je váš nejlepší přítel, zná vaše srdce. Zůstávejte mu blízko a ve svých modlitbách pamatujte na církev a na papeže.

6. Celý putující lid Boží se v tomto roce Velkého Jubilea v duchu vrací na místa spojená s dějinami spásy. Poté, co jsme šli ve stopách Abraháma a Mojžíše, dosáhli jsme země, kde náš Spasitel, Ježíš Kristus, žil a putoval za svého pozemského života. "Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu," (Žid 1, 1-2). V Synu se naplnila všechna zaslíbení. On je Redemptor Hominis , Vykupitel lidského rodu, naděje světa ! U vědomí toho všeho nechť je celé křesťanské společenství v Jordánsku stále pevnější ve víře a velkorysé v díle služby lásky.

Kéž vás Blahoslavená Panna Maria, Matka církve, na cestě vede a chrání !

Amen