" Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává" (1 Kor 1, 26)

1. Tato slova sv. Pavla jsou dnes určena nám všem, kdo jsme přišili sem k hoře Blahoslavenství. Usedli jsme na tomto kopci jako první učedníci a naslouchali Ježíši. Ve ztišení slyšíme jeho jemný a naléhavý hlas, stejně příjemný jako je tato země a stejně naléhavý, jako je výzva k volbě mezi životem a smrtí.

Kolik generací před námi bylo pohnuto Horským kázáním ! Jak mnoho mladých lidí se během staletí shromažďovalo kolem Ježíše, aby se učili slovům věčného života, stejně jako jste se vy dnes shromáždili zde !

Děkuji vám, arcibiskupe Boutrosi Moualleme za vaše laskavé přivítání. Předejte prosím mé pozdravy a ujištění modlitbou celému řecko-melchitskému společenství, jemuž předsedáte. Zdravím členy latinského společenství, včetně hebrejsky mluvících věřících, maronitskou obec, syrskou komunitu, arménskou komunitu, chaldejské společenství a všechny naše bratry a sestry z ostatních křesťanských církví a náboženských společenství. Se zvláštním slovem poděkování se obracím k našimi muslimským přátelům, příslušníkům židovské víry a drúzské komunity.

Toto velké shromáždění je jako by zkouškou na Světový den mládeže, který se bude konat v srpnu v Římě ! Mladý muž, který tu mluvil, slíbil, že přijdete! Mladí lidé z Israele, Palestinských území, Jordánska a Kypru, mladí lidé ze Středního Východu, z Afriky a Asie, z Evropy, Ameriky a Oceánie ! S velkou a pohnutou radostí zvu každého z vás !

2. Ti, kdo poprvé slyšeli Ježíšova blahoslavenství, měli ve svých srdcích vzpomínku na jinou horu—horu Sinaj. Právě před měsícem, mi byla dopřána ta milost, že jsem mohl přijít tam, kde Bůh promluvil k Mojžíšovi a dal mu svůj Zákon "napsaný prstem Božím" (Ex 31, 18) na kamenné desky. Tyto dvě hory—Sinaj a hora Blahoslavenství—nám dávají cestovní mapu našeho křesťanského života a souhrn našich zodpovědností vůči Bohu a bližním. Zákon a Blahoslavenství společně vyznačují cestu následování Krista a královskou cestu k duchovní zralosti a svobodě.

Desatero přikázání ze Sinaje může vypadat jakoby negativně: "Nebudeš mít jiného boha mimo mne…, nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš, nepodáš proti svému bližními křivé svědectví…" (Ex 20, 3; 13-16). Ve skutečnosti však je svrchovaně positivní. Jde za zla, která pojmenovává a ukazuje cestu k zákonu lásky, jenž je prvním a nejvyšším přikázáním: "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí… Miluj svého bližního jako sám sebe." (Mt 22, 37.39). Sám Ježíš říká, že nepřišel Zákon zrušit, ale naplnit (srov. Mt 5, 17). Jeho poselství je sice nové, ale neničí to, co přišlo před ním, nýbrž to dovádí k nejplnějšímu potenciálu. Ježíš učí, že cesta lásky vede k naplnění zákona(srov. Gal 5, 14). A tuto nesmírně důležitou pravdu učil zde na tomto galilejském kopci.

3. "Blaze vám," říká, "všem kdo jste chudí v duchu,tišší a milosrdní, vám, kteří pláčete, kdo žízníte po spravedlnosti, kdo jste čistého srdce, působíte pokoj, kdo jste pronásledován ! Blaze vám !" Tato Ježíšova slova se ovšem mohou zdát podivná. Je podivné, že Ježíš vyvyšuje ty, které svět obecně pokládá za slabé. Říká jim: "Blaze vám, kdo vypadáte jako poražení, protože vy jste praví vítězové, vám patří nebeské království !" Vyslovena tím, který je "tichý a pokorného srdce " (Mt 11, 29) jsou tato slova výzvou k hluboké a trvalé metanoi ducha, velké změně srdce.

Vy mladí lidé chápete, proč je tato změna v srdci nezbytná ! Jste si totiž vědomi dalšího hlasu ve vás a všude kolem vás, protikladného hlasu. Je to hlas prohlašující: "Blaze vám pyšným a násilnický, blaze vám, úspěšným za každou cenu, bezohledným, nelítostným, proradným, vám, kteří vyhledáváte boj a ne mír a pronásledujete ty, kdo vám stojí v cestě". A zdá se,že tento hlas dává smysl ve světě, kde násilí často triumfuje a proradní se zdají být úspěšní. "Ano", říká hlas zla, "to jsou ti, kteří vítězí. Jak jsou štastní!"

4. Ježíš nabízí velmi odlišné poselství. Nedaleko odsud povolal své první učedníky, stejně jako je povolává nyní. Jeho volání je vždy výzvou k volbě mezi dvěma hlasy, které soupeří o vaše srdce i v tuto chvíli na tomto kopci, volbě mezi dobrem a zlem, životem a smrtí. Kterého hlasu se mládež jedenadvacátého století přidrží ? Složit svou víru v Ježíše znamená zvolit víru v to, co říká, bez ohledu na to, jak podivně to může znít a rozhodnou se odmítnout výzvy zla, nehledě na to jak rozumně či přitažlivě vypadají.

Konečně, Ježíš Blahoslavenství pouze nepřednesl. On je žije. On je Blahoslavenství. Dívejte se na něj a uvidíte, co je to být chudý v duchu, mírný a milosrdný, plačící, žíznící po spravedlnosti, čistého srdce, pronásledovaný. Proto má právo říci: "Pojď, následuj mě". Neříká jednoduše : "Dělej, co říkám". Říká: "Pojď, následuj mě !"

Slyšíte jeho hlas na tomto kopci a věříte tomu, co říká. Ale jako první učedníci u Galilejského moře i vy musíte opustit své lodě a sítě a to není nikdy snadné—zvláště tehdy, když čelíte nejisté budoucnosti a jste pokoušeni ztratit víru ve své křesťanské dědictví. Být dobrými křesťany se může zdát v dnešním světě nad vaše síly. Ježíš ale nestojí stranou a nenechává vás stát před touto výzvou samotné. Je stále s vámi, aby proměňoval vaši slabost v sílu. Důvěřujte mu, když říká: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla" (2 Kor 12, 9) !

5. Učedníci prožili s Pánem nějakou dobu. Poznávali ho a hluboce jej milovali. Objevili smysl toho, co jednou řekl Ježíšovi apoštol Petr: "Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života." (J 6, 68). Objevili, že slova věčného života jsou slova ze Sinaje a slova Blahoslavenství. A to je poselství, které šířili všude.

Ve chvíli svého Nanebevstoupení svěřil Ježíš svým učedníkům poslání a toto ujištění "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky…A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku " (Mt 28, 18-20). Po dva tisíce let konali Ježíšovi učedníci toto poslání. Nyní na prahu třetího tisíciletí je řada na vás. Je řada na vás, abyste šli do světa a hlásali poselství Desatera přikázání a Blahoslavenství. Když mluví Bůh, mluví o věcech,.které mají pro každou osobu ten největší význam, pro lidi jedenadvacátého století o nic menší než pro lidi století prvního Desatero přikázání a Blahoslavenství promlouvají o pravdě a dobru, o milosti a svobodě: o všem co je nezbytné ke vstupu do Kristova Království. Nyní je řada na vás, abyste byli odvážnými apoštoly tohoto království.

Mladí lidé Svaté země, mladí lidé světa: odpovězte Pánu se srdcem ochotným a otevřeným ! Tak ochotným a otevřeným, jako bylo srdce největší dcery Galileje, Marie, Matky Ježíšovy. Jak odpověděla ? Řekla: "Jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova" (Lk 1, 38).

Ó Pane Ježíši Kriste, na tomto místě, které jsi znal a tolik miloval, slyš tato velkomyslná mladá srdce ! Vyučuj dále tyto mladé lidi pravdě Přikázání a Blahoslavenství ! Učiň z nich radostné svědky své pravdy a přesvědčené apoštoly Tvého království ! Bud stále s nimi, zvláště když se cesta za Tebou a evangeliem stane náročnou a namáhavou ! Budeš jejich silou, budeš jejich vítězstvím !

Ó Pane Ježíši, učnil jsi tyto mladé lidi svými přáteli, udržuj je stále ve své blízkosti ! Amen.