"Jsem věčně na cestách a tak mi můj duchovní vůdce nabídl možnost zpovědi po telefonu. Nebudu se přeci stále zpovídat u někoho jiného," říká mladá slečna, která si z pochopitelných důvodů nepřála zveřejnit své jméno. Říkejme jí však Tereza. Bydlí a pracuje v Praze, studuje v Brně, kam dojíždí i dvakrát týdně a rodinu má v jednom okresním městě. Kromě toho jezdí díky svému zaměstnání po České republice i po světě. Nyní dostala nabídku jít studovat do Londýna.

Se svým zpovědníkem se Tereza seznámila ještě v okresním městě, kde bydlí její rodiče a kde byl její duchovní vůdce kaplanem. Nyní byl přeložen do zapadlého městečka a Tereza se k němu už nemůže tak dobře dostat. Tereza se však nechtěla svého duchovního vůdce vzdát a proto již rok a půl praktikují zpověď po telefonu. Nedá se však říct, že by to byl výlučný nebo preferovaný způsob její zpovědi. Ke zpovědi chodí každý měsíc a dává přednost klasické zpovědi. Ale když to nejde jinak, zpovídá se průměrně jednou za dva měsíce po telefonu.

"Zpověď probíhá jako každá jiná ve zpovědnici," popisuje Tereza neobvyklou zpověď. "Pokřižuji se, kněz má úvodní modlitby, vyzpovídám se, potom o tom hovoříme a nakonec dostanu rozhřešení." Průměrná doba zpovědi po telefonu se u ní pohybuje okolo půl hodiny, někdy však trvá až hodinu či dokonce dvě.

Na otázku, zda je tento způsob zpovědi vhodný či dokonce správný, odpovídá Tereza: "Nastanou konkrétní případy, kdy je to z nutnosti. V mém případě je neproveditelné být u svého zpovědníka, který bydlí daleko, každý měsíc. A přednější je pro mne měsíční zpověď."

Tereza pokládá zpověď po telefonu za normální. "Vážně nevím, co je na tom nenormálního. Jenom po telefonu by to byla škoda. Jako každý vztah, který je jenom po telefonu. Myslím, že i po telefonu se dá navázat osobní kontakt," naráží na skutečnost, že pro platnou zpověď je potřeba podle Kodexu kanonického práva vyžadován osobní kontakt mezi zpovědníkem a zpovídajícím se.

Tereza věří, že její zpovědi po telefonu jsou platné. Kdyby nebyly, nezpovídala by se takto. Zpovědi po telefonu se však podle ní nebudou množit. Moc tak "šílených" lidí jako je ona prý není.

Nebojí se, že by je někdo odposlouchával. Zpovědím po internetu však moc nevěří. Po telefonu je to prý osobnější, než po internetu.

Magazín ChristNet.eu oslovil i jejího zpovědníka. Ten tuto možnost vidí jako nouzový případ. "Zpovídat se může i na záchodě, když není žádná jiná možnost a může se tím zásadně pomoci," uvádí dost expresivně. "Pokud byste nemohl sehnat kněze a zavolal mě v noci, že potřebujete nutně vyzpovídat, protože nemůžete čekat do rána, tak si můžete být jistý, že vás vyzpovídám třeba po telefonu."

O platnosti takovéhoto způsobu zpovědi nemá pochyby. "Zpověď je platná, když je tam kněz, který má povolení zpovídat, a kající, žádající Boha o milost odpuštění hříchů."

Další diskusi o tomto tématu ale odmítá: "Na hříchu není nic normální a proto člověk musí někdy jednat výjimečným způsobem. Hříchy nejsou zajímavé. Jednám v tomto případě tak, jak mi velí svědomí kněze. Nestarám se o to kdo co jak dělá."

Tiskový mluvčí České biskupské konference Daniel Herman poskytl Magazínu ChristNet.eu vyjádření, ve kterém se uvádí, že "zpovědi po telefonu, pokud by byly chápané jako svátost smíření, nejsou možné. Může se jednat o nějaký druh linky důvěry, což má jistě svůj velký smysl, ale ne ve svátostné oblasti. Pokud by se něco takového stalo, nebylo by to platné."