Původ a základy
Zakladatelem mormonismu je Joseph Smith, který měl již v raném věku (14 let) podle mormonů zjevení anděla Moroniho, který mu předal zlaté desky popsané hieroglyfy. Ty potom za pomoci kouzelných kamenů přepsal do dnes známé knihy Mormon (Kniha Mormon a bible jsou zdroje jejich učení). Skutečnost, že v době, kdy Smith přepisoval obsah desek (r. 1823), ještě lidstvo neumělo rozluštit egyptské texty, je vcelku zarážející. Mormoni ale věří, že Smith byl novověkým prorokem, který měl Boží vnuknutí, takže mu čtení hieroglyfů nečinilo problémy.
Smith byl údajně prorokem. A právě skrze proroky Bůh zjevuje lidem svá poselství. Je sice pravda, že osobní zjevení může mít každý, ale vize proroků jsou závazné pro všechny členy mormonské církve. Takovým žijícím prorokem je pro mormony například nynější prezident církve Gordon B. Hinckley. Jeho výroky jsou nadřazeny slovům bible podle zásady, že žijící prorok je důležitější než mrtvý prorok.
Po smrti všech apoštolů došlo k odpadu od pravé víry, a to na 1500 let. Kupodivu tuto skutečnost dokonce podpírají citáty z bible (Ámos 8, 11-12 nebo Sk 20,29-30), ačkoliv se na jiném místě v Písmu hovoří o tom, že církev je věčná a nikdy nezahyne (Mt 16,18). Za tu dobu se do různých překladů bible díky přehmatům písařů (ještě neexistoval knihtisk) měla vloudit řada chyb. Proto mají mormoni vlastní bibli, která je jediná pravdivá a bez významových chyb. O tom, co se mělo v bibli změnit, rozhodoval vlastně Joseph Smith, který skrze Boží vnuknutí provedl korekci mnoha biblických pasáží.
Ale podle knihy Zjevení, kde se píše o "odměnách" za úpravy v bibli (Zj 22,18-19), by to s J. Smithem nebylo zase tak růžové.
Je fakt, že i Kniha Mormon doznala od svého vzniku řadu změn. Zde je ovšem těžké srovnávat, protože skutečné originály (zlaté desky) neexistují a původní kopie Knihy Mormon se hned každému člověku do rukou nedostane. Povětšinou by se mělo jednat o gramatické úpravy. Ale kdo ví?
Jak je to s Bohem a s naší duší?
Bůh, náš nebeský Otec, je skutečně jen jeden. Ale dále je ještě Bůh Ježíš Kristus a Duch svatý. Ten ale už není pro mormony bůh, ten je jenom duch, protože nemá hmotné tělo narozdíl od Boha, který hmotné tělo má. A každý z nich existuje sám o sobě. Tedy Bůh není podle mormonské teologie trojjediný, ale ve třech individuálních osobách.
Bůh Otec sídlí kdesi ve vesmíru na nějaké planetě (což většina lidí chápe asi jako nebesa), odkud řídí běh zde na Zemi. Po smrti se člověk nedostává do přítomnosti Boha, jak by asi mnohý očekával. Cílem lidského života je něco jiného - pokud se choval správně zde na Zemi, má podle mormonů šanci stát se bohem a mít na starosti nějakou další planetu ve vesmíru s jejími obyvateli. Proto se také mormoni předpokládají, že lidská duše je nejen nesmrtelná ,ale dokonce věčná.
Když je ale duše věčná, tzn. že existuje již před naším narozením, nabízí se otázka: Proč vlastně žijeme na Zemi? Když chce někdo být jako Bůh, tak musí prožít život zde na Zemi, aby získal jednak zkušenosti a jednak hmotné tělo, které bude nakonec potřebovat při vzkříšení, tedy při druhém Kristově příchodu.
Není křest jako křest
Křest, stejně jako i v jiných křesťanských církvích, přivádí člověka do společenství Božích dětí a smývá z něj hříchy (ty lze odpustit také skrze soukromou zpověď s Bohem). Je tady ale jeden podstatný a nezanedbatelný rozdíl. Do království Božího totiž nemůže vstoupit ten, kdo se nedá pokřtít! A aby měli šanci i ti, kdo během života neměli příležitost seznámit se s Božím slovem, zavádí se v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů zástupný křest (křest za mrtvé). To by měl také dokládat text z bible (1 Kor 15,29). Po smrti má potom každý pokřtěný šanci dostat se do duchovního světa (místo, kde dochází ke zbožštění duše, aby pak mohla být dalším bohem). Protože je ale všechno ve svobodě, má podle mormonské víry mrtvý, který byl zástupně pokřtěn po své smrti, stále ještě právo se rozhodnout, zda tento křest přijme či nikoliv - tj. zda má šanci stát se bohem.
Zajímavosti
O mormonech je známé, že nosí speciální spodní prádlo, které je má chránit před zlem a nemocemi. Považují ho za ekvivalent kněžských rouch ostatních křesťanských církví. Podstatný rozdíl je ale v tom, že oni v něm vydrží 24 hodin denně. Proč? Protože v něm celým svým životem slouží Bohu.
V současné době se již i mormoni staví proti mnohoženství. Ačkoliv dříve byla polygamie povolena, dnes její provozování znamená vyloučení z církve. Významnou roli totiž hraje fakt, že rodina zaujímá v životě mormonů důležité místo.
Informace v tomto článku vychází z rozhovoru s jedním misionářem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Některé skutečnosti mohou být jen jeho soukromým názorem a nemusí se tedy shodovat s oficiálními stanovisky Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.