Sejde se jednou na jedné oslavě katolický kněz, evangelický pastor a židovský rabín. Baví se o ekumenismu, o počtu věřících v kostele a při další sklence vína dojde i na sbírky.

"Abych se vám přiznal", říká katolický kněz, "malinko z těch sbírek si nechávám."

"A kolik?" ptá se zvědavě pastor.

"To nechávám na Pánu Bohu. Jdu na farní zahradu, tam udělám na zemi kruh. Pak vyhodím peníze do vzduchu. Co padne mimo kruh, odevzdám, a ta troška, co padne do kruhu mi zůstane na přilepšenou."

Pastor povídá: "To děláš špatně, dělej to jako já. Odevzdej to, co padne do kruhu a to co padne mimo, to si nech."

"Tedy, pokud jde o mne," povídá židovský rabín, "jsem z vás nejpoctivější. Žádný kruh nedělám, vyhodím peníze do vzduchu k nebi a pravím: Co je Bože pro tebe a pro synagógu, to si nech a zbude-li něco pro mne, ubohého chudého žida, ať to spadne na zem."