V roce 1942 začal studovat teologii v Krakově v tajném semináři tehdejšího krakovského arcibiskupa Sapiehy. V té době byl Karol Wojtyla zároveň jedním z průkopníků tzv. Rapsodického divadla. Po 2. světové válce dokončil Wojtyla svá teologická studia na Jagelonské univerzitě v Krakově a 1. 11. 1946 byl vysvěcen na kněze.
Brzy nato odejel do Říma, kde pokračoval ve studiích. Od roku 1948 pracoval v duchovní správě v různých farnostech v Krakově a jako kaplan univerzitních studentů. V roce 1953 získává doktorát teologie a stává se profesorem morální teologie a sociální etiky na Teologické fakultě v Lublinu.
V roce 1958 je jmenován krakovským světícím biskupem a roce 1964 arcibiskupem. Papež Pavel VI. jej roku 1967 povolal do sboru kardinálů. Kardinál Wojtyla se aktivně účastnil zasedání 2. vatikánského koncilu. 16. 10. 1978 byl zvolen papežem jako první papež neitalské národnosti po 455 letech a přijal jméno Jan Pavel II.
Ze servisu Tiskového střediska České biskupské konference
