Před nedávnem skončila fotbalová Liga mistrů. Milióny lidí sledovaly finálové utkání dvou španělských klubů o to, kdo je v tomto sportu na starém kontinentě nejlepší. Jak už to bývá, jedni byli nakonec šťastnější, druzí museli alespoň na chvíli překonávat svůj smutek. Hned po zápase se v tisku objevily zprávy o tom, kolik který klub vydělal a které hráče zase hodlá za velké sumy nakoupit.

Ano, ze sportu na nejvyšší úrovni se stala především zábava a velká show. Jeho největší hvězdy, sportovci, vydělávají obrovské sumy, televizní společnosti vydělávají na velkém zájmu diváků a tedy i sponzorů a lidi se baví.

Řeknete si, to je všechno pravda, ale jak to souvisí s názvem tohoto článku. Jak zasahuje utkání mezi Realem a Valencií do vztahu křesťana ke sportu. Máte pravdu, v podstatě nijak. Úvodní příklad měl jen ukázat, že pokud se chceme bavit o sportu, musíme odlišit dvě roviny: na jedné straně sport, který se pomalu a jistě stává součástí světa zábavy a na druhé straně sport, který přináší pouze radost z pohybu., ale rozhodně ne finanční výhody.

Jaký je tedy vztah křesťanství a sportu pro všechny? Tento vztah úzce souvisí se vztahem církve k lidské tělesnosti. Mohučský biskup Karl Lehmann ve své přednášce pro účastníky kongresu mezinárodní federace křesťanských sportovních organizací FICEP v roce 1997 mimo jiné řekl:

“Člověk není jen pouhý duch, ale zachovává si i na druhé straně smrti stopy tělesnosti. To má velký význam, protože v tom je ukrytý hluboký pohled na zemskou realitu, kterou Bůh zachraňuje za hranicí smrti. Proto může svatý Pavel na mnoha místech oslavovat lidské tělo: Pro spaseného člověka je také tělo naplněné duchem Božím a zasluhuje proto úctu, stojí pod Boží ochranou a má být oslaveno. "Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovy . . . nebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí a kterého máte od Boha? Nepatříte sami sobě; protože jste byli draze vykoupeni. Oslavujte tedy Boha ve vašem těle." ( Kor 6, 15.19 ...)

Takovýto pohled na lidské tělo má bezpochyby dopady na hodnocení sportu. Sport je zaprvé vyjádřením ocenění lidského těla. Zrcadlí radost z lidské krásy, z lidských možností, jeho síly, radost z fairové soutěže a ze společenství, které zde vzniká …”

To má podle Lehmanna i další důsledky: “Pramení z toho velký význam sportu pro všechny. Každý člověk má podle svých možností udržovat své tělo sportem zdravé. Bylo by osudné dívat se jen na výkonnostní nebo špičkový sport. Čím více lidé sportují, tím spíše zůstává sport tím, čím byl: hrou.

Hra nesleduje bezprostředně cíle mimo sebe sama, ale má smysl sama v sobě. Jen nepřímo má i další plodné účinky, jako např. podporování zdraví a zesílení sil. Tuto důležitost sportu si už uvědomují mnozí církevní představitelé a Svatý Otec přijímá často k audienci i sportovce. Konec konců i v letošním roce se v rámci jubilea uskuteční Den sportovců. I u nás se sportu na křesťanské bázi věnuje organizace Orel a mnoho dalších skupin i jednotlivců. Jedno je jisté: i sportem můžeme oslavovat Boha.

Více článků k tématu na webu Orla jednoty Žďár nad Sázavou - www.mujweb.cz/sport/orelzdar/texty/sport.htm.

Autor je místopředsedou Orla