O seznamování se na internetu jsme již v Magazínu ChristNet.eu psali. Jak jsme zjišťovali, páry, které spolu na internetu chodí, se nemuseli nutně seznámit přes internet. V podstatě existují čtyři typy párů, které spolu chodí na internetu.
Prvním typem je pár, který se seznámí v městě, kde oba bydlí o víkendech, ale každý studuje v jiném městě. Takovéto páry berou internet jako náhražku "chození" - nikoliv však plnohodnotnou. "Není nad normální chození, ale Brno - Opava je velká vzdálenost. Tak randíme alespoň virtuálně," říká Honza (20). "Vzhledem k tomu, ze já studuju tady a ona žije jinde, vidíme se jenom o víkendech," dodává.
I on však považuje chození po internetu za nedostatečné: "Je to na nic. Kecáš s člověkem a přitom ho neslyšíš, ani nevidíš, ani nic jiného. Nějaké blbé chatování ti prostě nemůže nahradit to, když si se svou milou povykládáš tváří v tvář. Ale na druhé straně je to lepší než nic."
Honza si se svou dívkou Magdalénou (17), nejprve psali e-maily, ale jak se jejich vztah stupňoval, přešli na chat. To je u internetových párů tradiční vývoj. Pro takováto virtuální rande se používá obvykle Xchat. Tam spolu chodili i Honza s Magdou. Pak ale dali přednost Diskuzím ChristNet.eu, protože jsou rychlejší a tolik nepadají. Poslední dobou si chatují každý den.
Protože Magda nemá internet ani doma, ani ve škole, chodí do internetové kavárny. "Nevím, kolik dám za chaty, neboť mailuju a chatuju teprve jen čtyři týdny. Ale za včerejšek mě to přišlo na dvě stě korun," povídá Magda. "Mám docela strach, že mi dají koště a já půjdu zametat veřejné cesty, abych se nezadlužila," dodává k tomu se smíchem. "Tady se to vyplatí vždy," odpovídá Honza na otázku Magazínu ChristNet.eu, zda se vyplatí dávat tolik za chat. Kdyby tento pár mohl, chodil by spolu raději "normálně". Magda dokonce odmítá představu, že spolu "chodí na internetu".
Do tohoto typu patří i Tereza (19) a Tomáš (20). Oba bydlí poblíž, ale Tereza studuje v Praze a Tomáš v Plzni. O jejich vztahu už ale musí mluvit v minulém čase.
"Psali jsme si vlastně každý den. Někdy krátce, jindy dlouze - podle toho, co jsme si potřebovali říct. Stačilo třeba jen "mám Tě rád(a)". Každý den jsem se do školy vlastně těšila a počítačová učebna bývala první místností, kam jsem ve škole šla."
"Jestli to bylo dobře, nevím," odpovídá Tereza na otázku Magazínu ChristNet.eu, jak se to odráželo na jejich vztahu. "Určitě bylo fajn, že jsme tak nějak byli víc spolu. Že jsme pořád věděli, jak tomu druhému je, co dělá a že na mne myslí. To neustálé vědomí, že ten druhý na mne myslí, že mi píše, že se mu třeba i stýská, bylo pro mne rozhodně moc důležité. A možná to i dost přispělo k tomu, že nám ten vztah tak dlouho vydržel. Jsem za to technickému pokroku moc vděčná."
Tereza si je ale vědoma i nedostatků vztahu po internetu: "Každá neosobní komunikace je hodně zkreslující. Někdy se mi stávalo, že jsem z něčeho, co mi Tom napsal, byla smutná jen proto, že jsem nepochopila, co tím myslí, co to pro něj znamená. A nepochopila jsem to pro to, že jsem mu při tom neviděla do očí, neviděla jsem, jak se mračí či usmívá. Hloubka citového prožitku se myslím jinak než osobním kontaktem sdělit nedá."
John Verbrugge z Gospelcomu, který se věnuje evangelizaci a pastoraci po internetu, v této věci radí, aby se v tomto případě používalo smajlíků. Ty dokáží vyjádřit nejen samotné emoce a zabarvení sdělení (např. :-) pro radost nebo :-( pro smutek), ale i jejich intenzitu (např. :-))) pro hodně velkou radost).
Tereza ale pokračuje: "Také jsem si myslím vypěstovala docela slušnou internetovou závislost. K tomu počítači chodím pořád, možná ještě častěji. (Zatím asi stále tajně doufám, že tu od něj bude nějaký milý dopisek jako dřív.) A potřebuji někomu psát. Byla to pro mne možná taková vrba, kam jsem každý den mohla odložit to, co mě tížilo. A to mi najednou hrozne chybí."
Ve středu: Vztah na internetu II.: druhý až čtvrtý typ chození na internetu
Už jste se s někým pobavili na Diskuzích ChristNet.eu? Chat i seriozní debaty v jednom!