Na úvod k tomu tentokrát Petr Válek píše:
"Bylo by příliš lehkovážné tento názor přejít tvrzením, že se jedná o pouhá slovní žonglování. Tak jednoduché to není, protože se pan Zajíc pokusil Štampachovu (a nyní i jeho) hypotézu opřít o učení katechismu katolické církve (KKC 817-819,830-838), který je pro katolíky (římsko-katolíky) narozdíl od starokatolíků v mnoha otázkách závazný."
To je dobrý start. Rozhodně jsem svá tvrzení opřená o Katechismus katolické církve nepovažoval za "pouhé slovní žonglování". Pouze jsem se snažil respektovat to, co je pro každou debatu nutné: důsledně zkoumat význam slov, tam, kde je nejednoznačnost, na to upozornit - a kde lze nabídnout různé interpretace, nevybírat automaticky tu, která je pro "obviněného" (IOŠ) nejhorší.
Bohužel dále se už polemika Petra Válka ubírá poněkud klikatěji, než bych očekával. Úplně opominul to, co tvrdil ve svém předchozím příspěvku - a k čemu bylo třeba vyjádřit se především. Tedy to stručně připomenu:
a) Vytýkal I. O. Štampachovi tvrzení, že "nevystoupil z Katolické církve". Trvá na tom, že I.O. Štampach toto tvrdit neměl? Nebo co mu vlastně na něm vadí? Nevíme.....
b) Podkládal I. O. Štampachovi tvrzení, že "mezi Starokatolickou a Katolickou církví není žádný rozdíl." Byl usvědčen minimálně z omylu. Je mu to jedno? Necítí potřebu se omluvit účastníkům diskuse i I. O. Štampachovi za tento omyl? Nevíme....
c) Napsal "Pokud chce I. Štampach říkat, že se starokatolíci liší pouze volbou svých farářů a biskupů, dobrovolností celibátu, způsobem řízení farnosti, ale jinak jde úplně o stejnou církev - dokonce dle jeho slov "katolickou", pak se dopouští zásadního omylu." Byl jednak opět usvědčen, že I. O Štampach netvrdil nic o úplně stejné církvi, nýbrž o větvích současného katolictví. A dále měl prokázat, že skrze Starokatolickou církev se v žádné míře neuskutečňuje jedna Církev Kristova - jinými slovy, že starokatolíci nemají podíl na katolicitě. Zejména šlo o to, jak se "vypořádá" s tradičním učením, že "Kde je Kristus Ježíš, tam je katolická církev" (KKC 830) . Bohužel ani tímto se Petr Válek nezabýval. Proč? Opět nevíme...
Vnese do toho alespoň trochu jasno to, co píše tentokrát? Posuďme:
"Na úvod předesílám, že jsem nikdy nepopíral, že i mimo Katolickou církev existují "prvky posvěcení a pravdy" (KKC 819), ale také vím a na tom se shodneme, že v původně jednotné Katolické církvi došlo "k rozštěpení, které zraňuje jednotu Kristova Těla (totiž bludařství, odpad a rozkol)"(KKC 817). V tomto případě: k rozštěpení starokatolické církve od Kristova Těla - tedy od Katolické církve v jednotě s biskupem římským."
Předně - Petr Válek opět necituje přesně. V onom odstavci KKC 819 se totiž píše "mimo viditelné hranice katolické církve". Jistě není třeba veliké důvtipnosti, aby člověk viděl, že jde o závažný posun ve významu. Zda úmyslný - nevím. Rozhodně nesvědčí o schopnosti pracovat spolehlivě s textem. Podobně je tomu, když se snaží "napasovat" termín "rozštěpení" na situaci Starokatolické církve. Vazba "rozštěpení starokatolické církve od Kristova Těla" by byla legračním novotvarem, kdyby ji ovšem nepoužil student teologie. Tento jazykový "lapsus" (v češtině se "odštěpuje od...", zatímco "rozštěpuje na ...") prozrazuje ovšem chybný teologický postoj: snahu prokázat, že starokatolíci ke Kristovu Tělu nepatří. Z toho je vidět, že si Petr Válek zatím neosvojil dostatečně autentické učení Římskokatolické církve.
A že i když hned následně cituje (podle své potřeby ovšem "vykuchaný") odstavec 818, jako by mu nedošlo, co znamená ono "přivtělení ke Kristu" vztažené na křesťany z jiných křesťanských církví, než je římsko (+ řecko) katolická.
Pro tuto variantu by svědčily i následující Válkovy úvahy:
"Proč tedy hovoří Ivan Štampach a Jiří Zajíc o Katolické církvi a myslí tím Starokatolickou církev? Buď: 1) mají v úmyslu zneužít v ekumenickém smyslu chápané pojetí katolictví jako všeobecné křesťanství a chtějí vytvořit zmatek v pojmech nebo 2) neporozuměli výše uvedeným a citovaným textům Katechismu katolické církve.
Teologický slovník (K. Rahner, Zvon 1996) k výrazu "katolicita (všeobecnost)" uvádí a) neomezenost vzhledem ke kultuře, rase, apod. a b) plnost zjevení Boha v Kristu."
Už tradičně mi (nám) Petr Válek podsouvá něco, co jsem ani náhodou nenapsal: prý "hovořím o Katolické církvi - a myslím tím Starokatolickou církev". Nesmírně by mě zajímalo, kde tak činím. Co rozumí I. O. Štampach Katolickou církví, říká v rozhovoru s Tomášem Skácelem, který odstartoval tyto polemiky, jasně: "Všichni společně snad věříme, že Kristova církev je jedna, svatá, všeobecná (tj. katolická) a apoštolská." . Podobně i já - pokud z kontextu jasně nevyplývá něco jiného - používám v debatách tohoto druhu označení "katolická církev" pro Církev Kristovu (Apoštolského vyznání víry). Pro konkrétní formy uskutečňování této jediné katolické církve pak užívám přesné názvy Římskokatolická církev, Pravoslavná církev, Starokatolická církev atd. Čili užívám těchto termínů plně ve shodě s uvedeným - ale bohužel velmi nedbale citovaným - Teologickým slovníkem Karla Rahnera a Herberta Vorgrimlera, kde se totiž v bodu b) říká: ("Katolicita církve je podstatná vlastnost jedné a pravé církve Ježíšovy. Znamená), že Ježíšova církev má plnost zjevení Boha v Kristu....Katolicita je přiznání se ke křesťanskému vyznání víry a označuje v době církevních otců - stejně jako v současnosti - spíše vnitřní, kvalitativní hledisko, zatímco v době rozkvětu apologetiky vyjadřovala spíše vnější, faktickou universalitu církve."
Kupodivu správně nakonec chápe Petr Válek smysl celé části této polemiky:
"..... v případě běžně zavedených pojmů "katolická" a "starokatolická" se mne snaží můj oponent přesvědčit o katolicitě snad všech křesťanských společenství, včetně schizmatické církve starokatolické." Přesně tak. Nejsem v tom nikterak originální. Přede mnou to tvrdí už všechny zde dosud uváděné autoritativní zdroje - Katechismus katolické církve, Ekumenický katechismus, Teologický slovník. Jen pro jistotu dodávám, že předmětem sporu není míra této katolicity. V tom ohledu totiž sdílím celkem tradiční římskokatolické přesvědčení, že "v plnosti" je tato katolicita uskutečňována skrze církev Římskokatolickou.
Když jsme si tedy vyjasnili, jak je to s "katolicitou" Starokatolické církve - ještě k tomu, co soudí Petr Válek o katolictví Štampachově:
"Stejně jako nemohu být zároveň mužem a ženou, tak nemohu být katolíkem (v jednotě s římským biskupem) a zároveň starokatolíkem, který není v jednotě s římským biskupem. A to i přes všechny společné znaky, které bezpochyby existují.
Jiřím Zajícem citovaný katechismus 818 "ti, kdo se RODÍ ve společenstvích vzešlých z takových ROZŠTĚPENÍ nemohou být viněni z HŘÍCHU ODLOUČENÍ a KATOLICKÁ CÍRKEV k nim přistupuje s bratrskou úctou a láskou." dokazuje tedy paradoxně názor můj a nikoliv oponentův. Nebo se snad narodil Ivan Štampach ve Starokatolické církvi ? Není snad tato vzniklá rozštěpením (tedy bludařství, odpad a rozkol)?"
Ivan Štampach se vskutku nenarodil ve Starokatolické církvi. A tato církev vznikla rozkolem. Nicméně tím Petr Válek vůbec není zbaven povinnosti dokázat, jak může Ivan O. Štampach přestat být katolíkem, když byl dokonce pokřtěn v Římskokatolické církvi. Když i členům společenství vzniklých z rozkolů dnes přiznává Římskokatolická církev trvalé přivtělení ke Kristu - a tedy trvalou účast na katolicitě. Zná vůbec Petr Válek nějaký způsob, jakým by mohl být člověk zbaven své příslušnosti ke katolické - a dokonce i Římskokatolické - církvi? Pokud se člověk sám nezřekne své příslušnosti ke svému církevnímu společenství (právě v římskokatolickém smyslu), může jej o tuto příslušnost někdo jiný připravit? Co Vás k tomu učí na pražské KTF UK?
Úplně na závěr této části ještě ukázka další nepořádné práce z textem Petra Válka. Napsal jsem: "Své služby nabídl (Štampach) starokatolíkům nikoliv proto, že by uvnitř Římskokatolické církve nemohl věřit, ale proto, že v ní nemohl pracovat ve shodě s přesvědčením o svém poslání."
A jak tomu (ne)rozumí Petr Válek? "Myslím si, že je opravdu jasné, že Ivan Štampach nemohl dále pracovat uvnitř katolické církve, pokud mu v tom bránilo jeho vlastní přesvědčení". Vidíte tu "hru" se slovem přesvědčení? Já jsem jej užil ve velice konkrétním významu - "přesvědčení o poslání". Petr Válek ovšem ve významu zcela jiném "vlastní přesvědčení". Tušíme proč: aby se z toho lehce dovodilo, že Štampachovo přesvědčení se rozešlo s přesvědčením příslušníka (římsko) katolické církve. To by se z "přesvědčení o poslání" nikdy vykřesat nedalo.
Nu sláva, jsem na konci. I přes zjevnou snahu oponentovu nebyly zpochybněny původní teze, které jsem hájil:
(1) Svou službou ve společenství Starokatolické církve nepřestává být Ivan Odilo Štampach katolickým křesťanem. (Otázka církevních trestů byla mimo diskusi)
(2) I skrze Starokatolickou církev se uskutečňuje jediná Církev Kristova, byť ne v té plnosti, jako skrze církev Římskokatolickou.
Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.