Mladý kaplan přijel ze severních Čech na jižní Moravu. Přede před první mší nakoukl do kostela...a zhrozil se. Vrátil se tedy k děkanovi a povídá:

"Víte, já na takové davy věřících nejsem zvyklý. U nás byly na mši jen tři babičky. Co s tím mám dělat?"

Zkušený pan děkan povídá: "Nic se neboj, chlapče. Běž do sakristie a tam za lekcionáři najdeš placatici. Dej si štamprli a všechno bude v pořádku."

"Tak co, jaký to bylo?" ptá se po skončení mše."

"Dobrý, dobrý," odpovídá děkan, "jen bych měl pár poznámek:

1. Říkal jsem štamprli, ne celou flašku.
2. Máme deset přikázání, ne dvanáct.
3. Bylo dvanáct učedníků, ne deset.
4. Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
5. Jakub vsadil svého osla, ne posla.
6. Ježíše Krista nenazýváme Ježou.
7. Otec, Syn a Duch svatý nejsou táta, junior a strašidlo.
8. David zabil Goliáše, nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
9. Kámen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
10. Svatému kříži se neříká "velký téčko".
11. Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl: "Jezte, neb toto jest mé tělo." Neřekl: "Sežerte mě".
12. Panna Maria není "Mařka, co to nikdy nedělala".
13. Doporučené požehnání před jídlem není: "Číňan Japonec Pitomec, díky Ti za ten dlabanec, ó Bóže".
14. Hříšníci se posílají do pekla, ne do prdele.
15. Na konci kázání se říká "Amen", ne "A šmitec".
16. Z kazatelny se schází po schodech, nesjíždí se po zábradlí."