Autor článku vyjadřuje své rozhořčení a nesouhlas nad tím, že se církevní Otcové opět vyjadřují k věcem, o kterých nejspíš nemají ani tušení, neboť prý vyhlásili, že cizoložství na internetu je stejný hřích jako cizoložství skutečné. Podle mínění autora, je cizoložství jednoznačně definováno jako obcování se ženou svého bližního a není tedy skrze internet možné.
A co na to bible? Šesté přikázání praví: Nesesmilníš (Ex 20,14; Dt 5,18). V devátém přikázání je obsaženo: Nebudeš dychtit po ženě svého bližního... (Ex 20,17). Obě přikázání doplňuje Kristovo prohlášení: "Slyšeli jste, že bylo řečeno "Nezcizoložíš". Ale já vám říkám: Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci" (Mt 5,27-28). Tzn. hříchy ducha nejsou méně závažné než hříchy těla.
Jen pro jistotu připomínám, že pro křesťany jsou závazná především Kristova slova.
Katechismus katolické církve podrobněji doplňuje další těžké hříchy spojené s porušováním lidské sexuality. Internetu se zvláště dotýkají tyto: sebeukájení (masturbace), chlípnost (nezřízená touha nebo bezuzdné vyžívání se ve smyslné rozkoši) a pornografie (ať už provozování či prohlížení).
Sečteno podtrženo. Pokud církevní Otcové vyhlásili, že cizoložství na internetu je stejný hřích jako cizoložství skutečné, měli toto prohlášení podložené věroučnými dokumenty a slovy Krista.
Příště by se tedy autor glosy měl lépe obeznámit s biblí a základními dokumenty Římskokatolické církve.
Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.